Sídlo československých a poté českých prezidentů je na Pražském hradě, jejich letní rezidenci bychom ale našli v Lánech. A zdejší zámek je oproti Hradu mnohem méně známý. Byla by ale škoda o něm nic nevědět.
Známý slovinský architekt Jože Plečnik (1872–1957) se nezabýval v éře Tomáše Garrigua Masaryka jenom úpravami nádvoří, zahrad a interiérů Pražského hradu. Na prezidentovo přání se Plečnik věnoval také jeho rezidenci v Lánech, kterou získala Masarykova kancelář po první světové válce od Fürstenberků. Zámek leží nedaleko Prahy a je obklopen krásným parkem, takže není divu, že tu Masaryk rád pobýval. Již v roce 1921 požádal svého hradního architekta, aby se věnoval také tomuto areálu.
Otevírání zakletého zámku. Jak éra Václava Havla změnila Pražský hrad?
Slovincův přístup byl samozřejmě velkorysý. Především tu nechal provést dva diagonální průseky, směřující k rizalitu zámku a doplňující stávající alej vzrostlých stromů po obou stranách, takže vznikl jakýsi „trojzubec“. Upravil také rybník s ostrůvkem, ke kterému přivedl lávku. Přes potok, jímž je rybník napájen ze zásobovací nádrže na západním konci parku, navrhl tři můstky, zdobené kamennými koulemi. Architekt se věnoval i zámeckému parteru, kde vytvořil travnatý ovál s mlatovými cestičkami.
Pět zemí, pět lvů
Dalšími drobnými zásahy jsou branka v severní ohradní zdi, kudy mohli přicházet věřící nejkratší cestou na mši do kostela Nejsvětějšího jména Ježíšova v sousedství zámecké budovy. Branku zdobí kovový kohout, dílo sochaře Otakara Hatleho. Ten se slovinskému architektovi líbil tak, že jeho kopii použil i v rodné Lublani.
Na hlavní bráně do zámeckého areálu najdeme jen jeden nový detail. Je jím kovový lvíček, zhotovený Plečnikovým žákem Karlem Štiplem podle architektova návrhu. I on byl použit vícekrát, nachází se i na stropě Plečnikovy sloupové síně na Pražském hradě a na mřížích oken prostoru pod monumentálním schodištěm do Rajské zahrady směrem do Zámeckých schodů.
Další bronzový lev zdobí portál severního zámeckého vstupu, zatímco ve frontonu okna rizalitu na jižní straně je kamenný velký státní znak se lvy po stranách a pod ním nápis Pravda vítězí. Další lev, se slovenským znakem a motivem blesků, je umístěn na spojovacím krytém mostě mezi zámkem a kostelem i s vročením 1921.
Do interiérů zámku samotného zasahoval Plečnik jen minimálně, navrhl např. několik kusů nábytku pro Masarykovu pracovnu a výmalbu stropu jedné z místností, jinak zde zůstalo zařízení z fürstenberské éry zpravidla z devatenáctého století.
Z ostudy v reprezentativní prostor. Nová podoba náměstí Jiřího z Poděbrad má jen jednu vadu
Na východní straně parku navrhl Slovinec zeď, do níž vkomponoval kašnu s pěticí kamenných sloupů, jež zdobí chrliče v podobě bronzových lvích hlav (resp. jejich kopií, originály zmizely za totalitní éry). Symbolizují pět zemí tehdejší Československé republiky, tedy Čechy, Moravu, Slezsko, Slovensko a Podkarpatskou Rus. Voda vytéká do rezervoáru a odtud do níže umístěné lví hlavy na půlkruhové vyhlídce nad rybníkem. Z ní pak tryská na jeho vodní hladinu, což je půvabný symbol jednoty. Dnes by vlastně měli být lvi na sloupech už jen tři…
Skleník i kurník
O dřevěné lávce na ostrůvek i trojici můstků přes napájecí potok jsem se již zmiňoval. Na jih od zámku na počátku aleje architekt umístil dvojici svých typických laviček, které použil i v pražské oboře Hvězda nebo ve svém rodném městě.
Další úpravy najdeme ve fürstenberském skleníku z devatenáctého století a jeho bezprostředním okolí. Ke skleníku připojil Plečnik kolmé křídlo a přidal kamennou fontánu, před stavbu pak umístil další kašnu, k níž se dá sestoupit schodištěm. U skleníku stojí také vysoká váza z umělého kamene.
Kdo navrhl honosné fasády? Nedostudovaného projektanta odhalily výkresy z koupelny
Plečnik nezapomněl ani na drobné hospodářské stavby. Na západním konci parku najdeme jeho včelín a nedaleko odtud v areálu zahradnictví ještě dřevěnou kůlnu. Býval tu i kurník s výběhem pro slepice, ale ten se nedochoval. Před samotným vstupem do parku naproti severní bráně stojí již na území obce památník padlým lánským občanům, vytvořený z odštěpku monolitu pro Pražský hrad, a je tu také kašna ve tvaru pyramidy, jež byla součástí oplocení komunisty zbořené budovy, dnes je tam parkoviště.
Prohlídka všech výše zmíněných Plečnikových intervencí v jeho osobitém pojetí moderního klasicismu vám nezabere více než hodinu. Navíc se můžete pokochat přírodní scenerií parku a rovněž lze po mnoha desetiletích navštívit i interiéry zámku a prohlédnout si místnosti, v nichž tak rád pobýval prezident Masaryk.
Park bývá otevřen zdarma denně kromě pátku od 9.30 do 17.00, prohlídku je však nutno předem objednat přes hradní web. Letos byl park otevřen do konce října, další šance tedy bude až zas příští rok na jaře.
