Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili dnes zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve Sněmovně.
Novinářům před budovou ČRo v pražské Vinohradské ulici zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
„Jsme moc rádi za podporu, která přichází z různých stran z České republiky i ze zahraničí, která přichází od posluchačů i diváků. Stále platí, že Česká televize i Český rozhlas jsou nejdůvěryhodnějšími médii v Česku. Pokud jde o podrobnosti, jak bude vypadat den stávky, budeme o tom podrobně informovat. Platí, že ve vysílání bude jasně poznat, že probíhá stávka, a změna vysílání se bude týkat i těch nejsledovanějších zpravodajských relací,“ oznámil na tiskové konferenci Daniel Stach, mluvčí iniciativy Veřejnoprávně.
Zdůraznil, že pracovníci ale budou postupovat podle zákona a tak, aby diváci dostali základní informace. Ve vysílání ČT i rozhlasu nicméně podle něj bude jasně vidět, že to není standardní vysílání. „Pokud by došlo k nějaké obrovské mimořádné situaci, při které by bylo ohroženo zdraví nebo životy obyvatel Česka, budeme na to samozřejmě reagovat,“ uvedl.
„Pro vás, ne pro politiky,“ oznámil na závěr Stach.
Iniciativa Veřejnoprávně dnes před polednem oznámila mimořádnou tiskovou konferenci. „Vzhledem k aktuální situaci ohledně projednávání zákona o zestátnění České televize a Českého rozhlasu svoláváme na 15:00 tiskovou konferenci,“ sdělila.
Před Český rozhlas dorazil například šéfredaktor zpravodajství Michal Kubal, zástupce šéfredaktora ČT Martin Řezníček nebo Jan Moláček ze stávkového výboru iniciativy Veřejnoprávně v ČT. Ze známých osobností přišla například herečka Kristýna Frejová.
Stávka, kterou iniciativa na 3. listopadu plánuje, zasáhne podle Stacha všechny pořadu daného dne. Na rozdíl od té první, při níž se před pořady držela minuta ticha, bude ta nadcházející podle něj mnohem výraznější. Má omezit samotné vysílání v mezích, které dovoluje zákon.
„Bude se to týkat omezení samotného vysílání, co do jeho obsahu a rozsahu,“ řekl Stach pro iDNES.cz. „Jsme rádi, že nám lidé dávají vědět, že stojí za Českou televizí a Českým rozhlasem,“ řekl.
„Samozřejmě, že kdyby došlo k nějaké obrovské mimořádné situaci, kdy by byly například povodně nebo nějaká přírodní katastrofa, tak Česká televize stejně jako Český rozhlas budou pro diváky a posluchače k dispozici. Budeme dodržovat pravidla zákona,“ zopakoval.
Vláda má zrušení poplatků ve svém programovém prohlášení, od začátku avizovala, že je bude chtít zrušit. Argumentuje mimo jiné tím, že ze státního rozpočtu jsou financována i veřejnoprávní média v některých dalších zemích.
Zestátnění médií, kritizuje opozice
Iniciativa na sebe v minulosti upozornila například v únoru, kdy zveřejnila prohlášení, v němž pracovníci vyjádřili obavy z politického ovládnutí obou médií. Podepsalo ho přes 1 850 zaměstnanců. V červnu se pak členové iniciativy zapojili do protestu v černém a 22. června vyhlásili jednodenní výstražnou stávku. Ta se projevila ve vysílání všech stanic kromě dětských.
Koalice ANO, SPD a Motoristů dnes v dolní komoře prosadila přednostní projednání vládního návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku. Předřazení navrhl předseda poslaneckého klubu hnutí SPD Radim Fiala. Opozice se proti postupu ohradila a její zástupci se začali hlásit do rozpravy s přednostními právy.
Koalice chce poplatky nahradit financováním České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Návrh je ve Sněmovně v úvodním kole. Vláda má zrušení poplatků ve svém programovém prohlášení. Opozice mluví o zestátnění obou médií nebo o ohrožení jejich nezávislosti.
Návrh novely přiznává obou médiím zhruba o 15 procent méně peněz ze státního rozpočtu, než se kterými hospodaří po loňském zvýšení poplatků. Rozpočty obou institucí by se měly proti letošku snížit celkem o 1,4 miliardy korun. Dohromady by měly mít 7,8 miliardy korun.
