Zastřelí nás, když budeme slavit gól? Kadlecovy bláznivé zážitky z Turecka

Na náměstí v Uherském Hradišti praží podzimní slunce a on každou chvíli zdraví známé, kteří kolem kavárenské zahrádky procházejí. Podobně často jako pozdravy Michal Kadlec při vyprávění používá i větu: „To se může stát jen v Turecku.“

Někdejší fotbalový reprezentant a současný sportovní manažer místního Slovácka v něm žil a hrál tři roky. Na jeho potetovaných zádech naleznete věžičku minaretu. V Istanbulu vydělával jako nikdy v životě. Je také členem poslední party, která na jaře 2014 pro Fenerbahce vyhrála domácí titul.

S jeho bývalým klubem se v úterý v Lize mistrů utká Slavia. A Kadlecovi se vracejí divoké zážitky. „Na stadionu, v ulicích i městě je to často blázinec, který jinde nezažijete. Nevím, kde bych začal,“ usměje se.

Co třeba při oslavách titulu?
Masakr! Když zavřu oči, mám vše před sebou. Měli jsme otevřený autobus, se kterým jsme vyjížděli po obědě od tréninkového centra, kde bylo pár lidí. Na stadion jsme dorazili až za tmy, protože v asijské části města je ulice s drahými obchody, která se podobá Pařížské v Praze. Asi kilometr nám trval pět hodin. Namačkalo se tam milion lidí, hlava na hlavě. A s klukama jsme si říkali, že kdo vypadne z autobusu, už se nikdy nenajde.

Já vždycky říkal, že i když ve Fenerbahce mají hodně peněz, stejně mi přijde, že je vše amatérsky vedené. Je vidět, že klubu chybí koncepce. A když s ní přijde zahraniční trenér, po pár prohrách ho vyhodí.

Čtěte bez rušivých reklam

Celý iDNES.cz na mobilu
bez překrývání obsahu