Vládní koalice udělala při rušení rozhlasových a televizních poplatků fatální chybu. Ne snad, že by tou chybou byla podstata věci, tedy změna financování obou veřejnoprávních médií, která mají být nově placena přímo ze státního rozpočtu. Onen kiks spočívá v zařazení hlasování o tomto zákonu na sobotní ráno v čase 4.36.
Tím totiž představitelé vlády Andreje Babiše vyvolali pocit, že se snad jedná o něco nepatřičného, co bylo třeba „ukrýt“ do víkendových ranních hodin. Na to, že v minulém volebním období se za vlády Petra Fialy hlasovalo třeba o pandemickém zákonu v 3.24, zákon o zdravotním pojištění přišel do finále ve 3.59 nebo se o státním rozpočtu hlasovalo v jednu v noci, se vážně nehraje.
Bleskurychlá akce se zařazením pevného hlasování na čas 4.36 dala do ruky klacek nejen politickým zastáncům České televize a rozhlasu. A hlavami nad tím musela kroutit i řada z těch, kdo si zrušení poplatků přejí. Argumentace, že jinak by mohl být problém se schválením programu jednání, při kterém platí přednostní práva na vystupování, a jen samotné schvalování programu by mohly provázet několikadenní obstrukce, je chabý.
Demonstrování veřejnoprávním médiím škodí. I kdyby byl Babiš poražen na hlavu, nepomůže to
Vláda ANO, SPD a Motoristů má ve Sněmovně bezpečnou většinu 108 hlasů (nebo po odchodu poslance Davida Pražáka z ANO 107 hlasů). Dost na to, aby si prosadila, co chce. Že by se u toho trochu déle řečnilo, by ničemu nevadilo. Když už Babiš a spol. o rušení poplatků mluví tak dlouho, týden nebo dva by to ještě klidně počkalo. A pak by mohl šéf Sněmovny Tomio Okamura s úsměvem navrhnout pevné hlasování třeba na pravé poledne. Výsledek by byl s největší pravděpodobností stejný, jen by k tomu nebyla pachuť noční partyzánské akce, která dává zastáncům poplatků další argument.
● To vše jen umocňuje všeobecnou hysterii, která po hlasování ve 4.36 zachvátila Česko. Ve víru emocí létají dlažební kostky na Sněmovnu, představitelé obou veřejnoprávních institucí o věci referují s využitím odborníků, kteří mají – jistě jen shodou okolností – na věc totožný názor jako oni. Do toho se do veřejného prostoru vypouštějí bohapusté lži, o kterých i řada z těch, která je vykládá, musí vědět, že to lži jsou. Ale jelikož jde o lži „v zájmu dobré věci“, všichni se tak nějak tváří, že o lži nejde.
Čestnou výjimkou je v tomto ohledu exministr financí a zakladatel TOP 09 Miroslav Kalousek, kterého nelze podezírat z jakékoli náklonnosti k Babišovi, jeho vládě a koneckonců ani k rušení samotných poplatků.
Bitva o poplatky? Nedělejte ze způsobu placení televize a rozhlasu boj o demokracii
„Změna financování veřejnoprávních médií je nesmyslná a zvyšuje už tak obří deficit státního rozpočtu. Zásadně s ní nesouhlasím. Dovoluji si ale varovat před nepravdivými termíny a zavádějícími argumenty, které používá opozice a spolek Milion chvilek pro demokracii. NENÍ TO ZESTÁTNĚNÍ!“ napsal na sociální sítě Kalousek.
„ČT i ČRo zůstanou nestátními subjekty se svoji právní i majetkovou suverenitou. Příspěvek ze státního rozpočtu bude mandatorní výdaj, který nelze každoročně měnit zákonem o státním rozpočtu a rozpočet ho musí povinně vyplatit,“ pokračoval. „Jeho výši lze měnit pouze novelou původního zákona stejně tak, jako výši poplatků lze měnit pouze novelou zákona o poplatcích. Technicky i politicky to jsou zcela stejné procesy. V případě, že by stát svou zákonnou povinnost nedodržel a příspěvek by včas a v plné výši nevyplatil, ČT i ČRo by ho snadno vymohly soudní cestou, jako kterýkoliv jiný nestátní subjekt, kterému nebyl vyplacen jeho zákonný nárok,“ uvedl dále zakladatel TOP 09.
„Varuji proto, že používání zavádějících termínů a argumentů je nebezpečné. Lze jimi snadno vybudit aktuální emoce. Dlouhodobou důvěru však podlamují,“ dodal Kalousek. Amen!
