Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, jejíž bratři za totality utekli ozbrojení na Západ. Čelila perzekuci, v odboji nebyla pro pohybové postižení. Celý život nesmiřitelně vystupovala proti komunistům, kteří ji za aktivity jejích bratrů věznili. Její úmrtí oznámila Konfederace politických vězňů ČR, potvrdil ho také historik Petr Blažek.
„Dnes zemřela paní Zdena Mašínová, statečná a milá žena, dcera Josefa Mašína, člena protinacistického odboje a sestra Ctirada a Josefa Mašína. Čest její památce!“ uvedla ve středu Konfederace politických vězňů ČR.
Zdena Mašínová se narodila 7. listopadu 1933 československému důstojníkovi, ruskému legionáři Josefu Mašínovi st., který se za okupace stal jedním z hrdinů odboje (v roce 1942 popraven nacisty), a Zdeně Mašínové, vynikající klavíristce a první ženské absolventce zeměměřičství na ČVUT.
Sama vystudovala Vyšší zdravotnickou školu v Olomouci, poté byla zaměstnaná jako laborantka na tamní krajské hygienické stanici. Kariéru jí však znemožnili komunisté. Později tak pracovala například jako myčka laboratorních skel.
Do odbojové činnosti bratrů Josefa a Ctirada se nezapojila pro své pohybové postižení. Prodělala 20 operací. „Být fyzicky zdatnější, zcela jistě bych bratrům pomáhala a šla s nimi do Německa,“ uvedla kdysi v rozhovoru pro iDNES.cz.
Její smrtelně nemocnou matku utrápili v roce 1956 komunisté v pankrácké věznici. Zasypali ji v neoznačené šachtě hřbitova v Ďáblicích.
Zdenu Mašínovou ml. komunisté po úniku jejích bratrů do Západního Berlína v roce 1953 vyslýchali, věznili a trýznili. Popravili její blízké včetně strýce Ctibora Nováka. Ji v roce 1954 propustili a nasadili na ni mnoho agentů, kteří se vydávali za její přátele.
Několikrát se vyjádřila i k aktivitám svých bratrů, které dodnes společnost vnímá rozporuplně. Bratři Josef a Ctirad se v roce 1953 postavili komunistické režimu a se zbraní v ruce se probili na Západ. Při jejich akcích zemřelo šest lidí - dva příslušníci SNB a pokladník v Československu a později tři východoněmečtí policisté.
Podle Mašínové její sourozenci své aktivity vnímali jako povinnost. „Bratři použili násilné prostředky, já to uznávám – ale vyvolali to všechno přece komunisté. Oni s brutalitou a krutostí začali,“ řekla Mašínová v roce 2016 v rozhovoru.
Své vlastní potomky Mašínová nikdy neměla. „Ztráty, které jsem musela prožít, mě přesvědčily, že bych těžko vydržela, kdyby můj potomek musel zažívat něco podobného,“ popsala v rozhovoru své životní trauma.
Po roce 1989 získala Zdena Mašínová ml. v restitucích domy v Olomouci a část otcova statku v Lošanech na Kolínsku. O větší díl statku se soudí - stát jej bratrům Mašínovým nevrátil, protože nemají české občanství. Ve stejném roce se jí taktéž podařilo dosáhnout plné rehabilitace své matky a strýce.
Politici ocenili její charakter i odvahu
„S úctou vzpomínám na Zdenu Mašínovou. Po celý život si zachovala pevný charakter, odvahu a věrnost demokratickým hodnotám,“ napsal prezident Petr Pavel na síti X. Její osud je podle něj připomínkou, že svoboda není samozřejmost a že za ni mnozí zaplatili vysokou cenu.
Bývalý premiér Petr Fiala označil Mašínovou za statečnou ženu, které komunisté vzali domov, rodinu i klidný život. „Dlouhodobě ji pronásledovali, šikanovali a trestali za odvahu jejích nejbližších. Nikdy ji však nezlomili,“ napsal. K její smrti se vyjádřil i současný předseda ODS Martin Kupka, podle něj si za svoji odvahu a statečnost zaslouží obdiv.
Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zdůraznil, že Mašínová celý život nesla následky obou diktatur, které Československo ve 20. století postihly. „Přesto nikdy nerezignovala na obranu pravdy, svobody a historické paměti. Byla svědkem i symbolem toho, že totalita nedrtí jen své přímé odpůrce, ale celé rodiny a generace,“ uvedl Válek.
Zavzpomínali na ni i senátoři Miroslava Němcová a Tomáš Czernin. Podle Němcové byla Mašínová drobná žena s velkým charakterem a silnou vůlí. „Vážil jsem si toho, že nikdy nezatrpkla. Nezlomilo ji, že jí nacisté popravili tátu, mámu utýrali komunisté a bratři utekli do svobodného světa,“ uvedl Czernin.
Mašínová se zasloužila o vznik Památníku tří odbojů, který se před několika lety otevřel v Lošanech na Kolínsku ve statku, který rodině zabavili komunisté. V roce 2023 obdržela od prezidenta Petra Pavla státní vyznamenání Řád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
