Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Ministr kultury Oto Klempíř před jednáním vlády 15. června 2026.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) chce dál usilovat o zrušení mediálních poplatků od ledna příštího roku. Připouští nicméně, že se to povede jen tehdy, pokud se schvalování v Parlamentu neprotáhne obstrukcemi. A zdržování už opozice slíbila. Česká televize a rozhlas proto počítají se všemi variantami a připravují rozpočty i pro případ, že jejich příjmy klesnou.
Reklama
„Naším cílem nadále zůstává, aby novela financování veřejnoprávních médií nabyla účinnosti od 1. ledna příštího roku. Tento termín je dosažitelný, pokud bude legislativní proces probíhat standardním způsobem a bez zbytečných průtahů,“ napsal Novinkám Klempíř.
Poprvé by se poslanci po prázdninové pauze měli sejít na konci srpna. Jak uvedla mluvčí předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) Lenka Čejková, zatím není jasné, jaké zákony do konce roku dostanou prioritu, o tom by měli lídři vládních stran rozhodnout 17. srpna.
Aby se vládní záměr změnit financování naplnil od Nového roku, předpokládá Klempíř projednávání v prvním čtení hned na konci srpna.
Riziko pro televizi a rozhlas je větší. Brzy přijdou o výjimku a další stovky milionů
Masivní obstrukce
„Na začátku listopadu by mohlo proběhnout druhé čtení. Ve druhé polovině listopadu by se mohl návrh dostat do třetího čtení a být schválen Poslaneckou sněmovnou,“ popsal ministr. Mezi jednotlivými čteními musí návrh projít sněmovními výbory.
„Následovalo by prosincové projednání v Senátu a poté podpis prezidenta republiky, aby zákon mohl být ještě před koncem roku vyhlášen,“ dodal Klempíř.
Reklama
Zároveň připustil, že nastíněný harmonogram je pouze ideální představa. „Pokud by projednávání provázely rozsáhlé obstrukce opozice nebo jiné průtahy, kterými opozice vyhrožuje, je pravděpodobné, že by se účinnost zákona posunula na pozdější termín,“ doplnil. Také další zdroj Novinek z Klempířova okolí připustil, že lednový termín je nejspíš nereálný.
Opozice si vzala téma veřejnoprávních médií za vlastní a avizovala masivní obstrukce ve Sněmovně. Očekávat se dá také vrácení zákona Senátem, kde opozice drží většinu. Nepřekvapilo by ani prezidentské veto, protože Petr Pavel se k chystaným změnám staví zdrženlivě.
Vládní většina na jedné straně může zkrátit lhůty pro projednání návrhu ve sněmovních výborech. Pokud by ale skutečně byl proti Senát i prezident, vše se zdrží – Sněmovna musí jejich odpor přehlasovat.
Pakliže horní komora i prezident využijí maximální dobu pro rozhodnutí, ani se zkrácenými lhůtami nelze celý proces stihnout rychleji než za sto dní. Při prvním čtení na konci srpna by to znamenalo schválení začátkem prosince; s přihlédnutím ke Klempířovu harmonogramu ale spíše nejdříve na začátku roku 2027.
„Spacáky jsou slabý odvar.“ Opozice slibuje masivní obstrukce zákona o zrušení poplatků ČT a ČRo
Různé varianty rozpočtu
Ani průtahy ale zřejmě nebudou pro ČT a ČRo znamenat klid na celý rok. „Právní řád nevyžaduje, aby zákony o financování veřejnoprávních médií nabývaly účinnosti pouze k 1. lednu. Pokud Parlament přijme zákon s účinností například od dubna nebo července, je to možné a Česká televize i Český rozhlas se tomu musí přizpůsobit,“ uvedl Klempíř.
„Mohu samozřejmě prosazovat odložení účinnosti z praktických důvodů, například kvůli rozpočtovému plánování, nejedná se však o požadavek vyplývající ze zákona,“ dodal.
Reklama
Protože změny můžou přijít překotně od nového roku i v jeho průběhu, chystají média veřejné služby různé varianty rozpočtu. Změna je má totiž připravit o stovky milionů a fakticky jejich rozpočty vrátit o roky zpět.
Rada ČT už v červnu uložila řediteli Hynku Chudárkovi vypracovat rozpočet pro případ nižších příjmů. „Pracujeme s různými variantami možného vývoje, což je při přípravě rozpočtu standardní postup,“ napsal Novinkám mluvčí televize Michal Pleskot. Možné dopady je podle něj předčasné komentovat.
Podobně postupují v rozhlasu. „Rozpočtově musíme být připraveni na všechny varianty,“ uvedla mluvčí Lidija Erlebachová.
Ptejte se, proč chce vláda zrušit poplatky, potřeba to není, říká ředitelka švédského rozhlasu
Zrušení poplatků by se promítlo i do státního rozpočtu – podle aktuálního návrhu by nové výdaje na veřejnoprávní média v roce 2027 dosáhly 7,8 miliardy korun. Ministerstvo financí nechtělo komentovat, jestli nejistotu spojenou s přijetím zákona při přípravě rozpočtu zohledňuje.
„Parametry rozpočtu jsou předmětem jednání a jeho výslednou podobu nelze v tuto chvíli předjímat,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Krušinová.
Ministr kultury předložil v dubnu komplexní návrh, který měl měnit celkové fungování veřejnoprávních médií. Po kritice odborníků i dalších ministerstev jej ale zcela přepracoval.
V červnu pak vláda schválila minimalistickou verzi. Podle ní by se ČT a ČRo financovaly ze státního rozpočtu a dostávaly pevně stanovenou částku, která odpovídá jejich příjmům před loňským zvýšením mediálních poplatků.
Vedení obou médií změnu financování a snižování rozpočtu odmítá. Ředitel Chudárek označil návrh za nepřijatelný, nespokojený je i ředitel ČRo René Zavoral. Oba mluví o tom, že by museli propouštět zaměstnance a rušit pořady. Bouří se také zaměstnanci televize a rozhlasu, část veřejnosti a sněmovní opozice.
„Má fakt šanci Bábu nakopat.“ Klempíř chtěl pomáhat Pavlovi proti Babišovi
Výběr článků
Reklama
