Zvítězí senátor Sebeláska nad pravidly a zásadami fair play? Za ty peníze to stojí
Bude-li Václav Láska úspěšný ve své obhajobě senátorského mandátu, může začít prodávat příručky s názvem senátorem v metropoli snadno a rychle. Našel totiž mezeru v pravidlech, kterou beze zbytku využil.
Někomu, holt, stojí senátorský mandát za víc než dva a půl milionu korun. Takový je totiž zákonný limit pro kampaň do Senátu. Na obhajujícího senátora Václava Lásku jsou však všechna omezení krátká. Když totiž kandidujete na některou pražskou radnici či na primátora metropole, žádný limit se na vás nevztahuje. Proto pan Láska kandiduje do zastupitelstva Prahy 5 a zároveň na magistrát.
Samo hnutí pana Lásky se netají, že na komunální kampaň dá deset milionů, senátní kampaň pochopitelně spolkne oněch povolených dva a půl. A co na to regulátor? Pokud bude v reklamě slovo magistrát nebo primátor, pak zkrátka nemůže tuto inzerci počítat do senátní kampaně, navíc komunální kampaň vůbec nemá pravomoc kontrolovat.
Podzimní volby a první „ostrý test“. Byty jako jediný společný jmenovatel?
Kandiduji do Senátu v Praze a potřebuji přebít konkurenty, proto budu naoko kandidovat ještě na primátora, a navíc do zastupitelstva, a to by v tom byl čert, abych nepřebil senátní konkurenty. Prahu zaplavím billboardy s predikátem primátor, Prahu 5 pak s douškou zastupitel. Oboje se nebudou počítat do limitu. Co říkáte, hezky vymyšleno? Postup lze modifikovaně využít i v dalších velkých městech.
Obránce pravidel, ale jen někdy
Autor této finty přitom požívá té nejlepší pověsti, i umělá inteligence vám, jako bonus k vyhledání některých výrazů spojených s kandidátem Václavem Láskou (v obyčejném vyhledávači), nabídne autoritativní tvrzení, že „senátor Václav Láska sám pravidla neobchází, ale naopak vystupuje jako jejich zastánce a kritizuje obcházení předpisů druhými. Ve své funkci se dlouhodobě zaměřuje na boj proti korupci, dodržování ústavnosti a ochranu právního státu.“
Do Senátu chtějí tváře z univerzity a kraje. Nové hnutí věří, že uspěje i bez kampaně
Navíc vám tento software, patrně i na základě toho, co si přečetl na senátorových stránkách, tvrdí, že pan senátor „namísto obcházení pravidel upozorňuje na případy, kdy úřady, politici nebo developeři obcházejí předpisy a zákony“. Kdyby to byla pravda, byl by se bývalý policista Láska musel sám vzdát kandidatury a velice tvrdě sám sebe zkritizovat a omluvit se slušnějším konkurentům, kteří se k podobným fintám neuchylují.
Staromilcům, kteří nevěří umělé inteligenci každé slovo, se už rozsvítilo, tento pán by nám klidně prodával předražené hrnce nebo zázračné léky jen proto, aby dosáhl svého cíle, tedy senátorského mandátu. Ne, není to podvod, jen jeden vykuk našel skulinu v pravidlech a udělal z ní výhodu pro sebe. Je to pokračovatel všech, kteří říkají, že když se rozhodčí nedívá, je faulování v pořádku.
Účel světí prostředky
Vzhledem k tomu, jak doposud moralizoval ostatní, je to sice dost trapné, ale na druhé straně, šest let pohodičky v Senátu a za ty peníze? To za tu ztrátu kredibility stojí. Určitě panu Láskovi.
Ale dívejme se na to z lepší stránky, je to vlastně zajímavý pokus. Zvolí Pražané do Senátu pokrytce, který, když jde o jiné, vzývá pravidla a spravedlnost, ale bojuje-li o vlastní korýtko, ohledy i hodnoty jdou stranou? Účel světí prostředky, kdyby měl pan Láska erb, tohle by mohlo být jeho heslem.
O senátních volbách se říká, že k nim chodí fajnšmekři, elita politického národa, která nevynechá ani takzvané volby druhého řádu. Z tohoto hlediska bude zajímavé, zda tato ubohá finta uspěje. Pokud ano, padne minimálně iluze, že k senátním volbám míří lidé, kteří kandidáty zkoumají a kriticky jim to myslí. Zvítězí-li pan Láska, pak platí, že prachatější a bezskrupulóznější vyhrává.
Ale i kdyby pan Láska uspěl a s takto nefér získaným mandátem nakráčel do Senátu, groteska bude pokračovat. Co si tento sbor na svou důstojnost pyšných zástupců lidu počne? Že by bojkotovali kolegu, protože pošpinil čest komory? Ani náhodou.
Když už by se senátor, a říkejme mu pro tento případ Sebeláska, do komory nejdůstojnějších probojoval, bude mu vše odpuštěno, vždyť, jak napsal Václav Havel (kterým se pan senátor tak rád ohání) ve své divadelní hře Zahradní slavnost: „Vždyť jsme všichni, sakra, tak nějak z jedný český mámy!“