Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Ukrajinci udeřili na ruské ropné rafinérie.Video: Anton Heraščenko, Nexta/X
Ukrajina chce od svých spojenců získat dalších 20 miliard dolarů (bezmála 418 miliard korun), aby upevnila svou dočasnou výhodu na bojišti nad Ruskem. Kyjev chce získat peníze ještě před summitem NATO v Ankaře a tvrdí, že jinak by Rusko mohlo znovu převzít iniciativu.
Reklama
Žádost o 20 miliard dolarů (417,9 miliardy korun) bude podle portálu Politico vznesena ve čtvrtek 18. června na příštím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny, známé také jako Ramsteinský formát, kde spojenci organizují finanční a vojenskou pomoc pro Kyjev.
„Všichni vidí, že Rusko hoří, a my chceme, aby hořelo ještě víc, ale potřebujeme na to finance,“ řekl portálu nejmenovaný ukrajinský vysoce postavený úředník.
Web Politico v této souvislosti uvedl, že tuto otázku nastolil ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fjodorov a další ukrajinští vládní úředníci během série setkání se zástupci Norska, Švédska, Německa a Kanady.
Dálnice smrti. Ukrajinci zaútočili na ruský konvoj 50 vozů s palivem a municí
Pomoc Ukrajině má být klíčovým tématem červencového summitu lídrů NATO v Ankaře, kterého se na okraji jednání zúčastní i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský obranný rozpočet na letošní rok je stanoven na 4,4 bilionu hřiven (přes dva biliony korun) a zmíněných 20 miliard dolarů (417,9 miliardy korun) by měl Kyjev dostat navíc.
Reklama
Ukrajina vynakládá na obranu přibližně 40 procent svého HDP, což je nejvyšší úroveň podílu na světě. Zdroj portálu řekl, že dodatečné finance, o které Ukrajina požádá, mohou mít formu pomoci nebo půjčky.
Podle ukrajinského ministerstva obrany se partnerské země již zavázaly k vojenské pomoci ve výši 38 miliard dolarů (792,4 miliardy korun) pro tento rok. Dodatečné zdroje by Ukrajinu přiblížily k cíli bilaterální pomoci ve výši 60 miliard dolarů (1,25 bilionu korun), který stanovil generální tajemník NATO Mark Rutte.
Brzy izolujeme Krym, prohlásil šéf ukrajinských dronových sil
Další peníze na protivzdušnou obranu
Dodatečné finance by ukrajinský stát použil na protivzdušnou obranu, rozšíření příspěvků do programu, v jehož rámci spojenci nakupují zbraně pro napadenou zemi v USA, a také na nákup dalších dronů, munice, vybavení pro elektronický boj, schopností dlouhého doletu a na přímé nákupy od ukrajinských zbrojovek.
Cílem je použít finanční prostředky k pokračování stále ničivějších útoků Ukrajiny na Rusko. Kyjev posílil svou technologii dronů a raket a v posledních měsících zahájil mnohovrstevnou dronovou kampaň – od bezpilotních letounů krátkého doletu, které z frontové linie udělaly zakázanou zónu, přes drony středního doletu, které narušují ruské logistické a dopravní sítě, což vede ke zvyšujícímu se nedostatku paliva a zásob, až po útoky dronů a raket hluboko v ruském týlu, které zasahují továrny, ropné rafinerie, přístavy a další strategické cíle.
Zdroj portálu Politico připsal „změnu dynamiky války“ pomoci od klíčových spojenců, jako je Německo, Norsko a Nizozemsko.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek odsoudila ukrajinské výzvy k větší finanční pomoci. „Pokaždé je to ten samý starý příběh: ‚Kyjev potřebuje více peněz.‘ Pokud je třeba ilustrovat termín ‚politické sebepoškozování‘, je to nejlepší příklad,“ řekla.
Ukrajinské dronové útoky nicméně přiměly ruského prezidenta Vladimira Putina k výzvě k posílení ruské protivzdušné obrany.
Ukrajinští vojáci pálí na ruské jednotky z raketometu BM-21
Rusko v ohni. Ukrajinské drony v noci útočily na továrny a přístav
Výběr článků
Reklama
