Prezident Petr Pavel se ve středu zúčastní jednání Bezpečnostní rady státu, připojí se na část týkající se obrany a bezpečnosti. Rada by se měla zabývat například novou koncepcí české armády, projednávat by mohla i možné zpřísnění režimu pro ruské diplomaty přijíždějící do Česka z jiných zemí v schengenském prostoru.
Pavel při své první účasti na Bezpečnostní radě státu po nástupu do funkce uvedl, že nemá v plánu účastnit se všech zasedání. Dorazit chce vždy při projednávání témat, která vyžadují jeho účast. Naposledy byl na radě letos v únoru, kdy se jednalo o situaci v armádě i o závazcích vůči Severoatlantické alianci (NATO).
Zúčastnil se také například lednového zasedání, kde se projednávala mimo jiné budoucnost muniční iniciativy, ve které Česko zprostředkovává dodávky velkorážové munice pro Ukrajinu.
Bezpečnostní rada by se měla ve středu zabývat novou armádní koncepcí. Aktualizaci koncepce výstavby české armády do roku 2040 oznámil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) jako svůj úkol loni v prosinci na první tiskové konferenci po nástupu do funkce. Současnou koncepci s výhledem do roku 2035 schválila koncem roku 2023 bývalá vláda Petra Fialy (ODS).
V květnu se k projednání koncepce se Zůnou setkal premiér Andrej Babiš (ANO). Novinářům poté řekl, že k ní má několik připomínek, například co se týče podle něj podhodnocených cílů v navyšování počtu vojáků. Dokument se podle premiéra má vrátit k původní koncepci budování armády schválené za předchozí vlády ANO, se zaměřením na plnění aliančních závazků v těžké a střední brigádě.
Tématem rady by podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) mohlo být i možné zpřísnění režimu pro ruské diplomaty přijíždějící do Česka z jiných zemí v schengenském prostoru. Aktuálně Česko vyžaduje od ruských diplomatů pouze předchozí oznámení, například opoziční hnutí STAN ale chce, aby stát dopředu uděloval souhlas.
EU zavedla pro personál ruských diplomatických misí v zemích schengenského prostoru povinnost informovat o vstupu na území jiných států EU, než je stát jejich akreditace, od 25. ledna 2026. Státy mohou zvolit i přísnější postup prostřednictvím takzvané autorizace, která vyžaduje schválení ministerstva před příjezdem diplomata do země. Macinka v lednu čelil kritice za to, že zavedl benevolentnější pravidla, tedy oznamování, nikoli schvalování. Šéf diplomacie to tehdy zdůvodnil tím, že bylo třeba rychle vyřešit změnu pravidel a na ministerské úrovni mohl zavést jen notifikaci.
