Českou politickou scénu letos formuje poněkud nečekané téma: kdo je vlastně lídrem opozice? Předsedové roztříštěných opozičních stran jsou dost nevýrazní, není tudíž divu, že si tuto otázku kladou političtí komentátoři i veřejnost. Zmíněný otazník formuje v zásadě celý politický prostor. Velkou sílu mu totiž dodává skutečnost, že současná vládní koalice soustavně tituluje prezidenta Petra Pavla lídrem opozice, čímž ho chce zbavit prezidentské aury a tím i oslabit.
Konflikt mezi prezidentem a vládou se rozhořel v době, kdy Petr Pavel odmítl jmenovat čestného prezidenta Motoristů sobě Filipa Turka ministrem. Olej do ohně pak mocně přitekl z barelu s nápisem „Summit NATO v Ankaře“, kam se prezident probojoval až díky rozhodnutí Ústavního soudu. Což ješitnost Petra Macinky i Andreje Babiše nedokázala unést, zvlášť když na sebe Petr Pavel dokázal v Turecku strhnout víc pozornosti, než premiér a ministr zahraničí předpokládali.
Po Ankaře pak požár sytila polínka ostrých výroků premiéra Babiše vůči hlavě státu nebo vyhlášení pátrání po společném vládním prezidentském kandidátovi, nehledě na jeho brzké odpískání. Verbální kanonádu na prezidenta nyní trochu oslabily vládní i parlamentní prázdniny, nejpozději s koncem léta však lze očekávat její restart.
Paradoxní průzkumy
Zajímavý vhled do názorů veřejnosti nyní přinesly dva průzkumy agentury NMS pro Novinky. Jeden se ptal, koho by lidé preferovali v příštích prezidentských volbách, druhý se tázal, koho považují za nejvýraznějšího opozičního politika současnosti.
Zásadoví a neústupní politici opět ostrouhali, opozičníky vede Petr Pavel a Andrej Babiš
Ve druhém z uvedených průzkumů se na prvním místě s osmnácti procenty sice umístil prezident Petr Pavel, hned za ním ale skončil premiér Andrej Babiš (14 %). Pouze tito dva dosáhli dvouciferného výsledku. Šéf ODS Martin Kupka si odnesl bronzovou medaili za skromných osm procent, bramborovou pozici získal předseda hnutí STAN Vít Rakušan (7 %). Následoval expremiér Petr Fiala (4 %) a hned po něm se třemi procenty tři představitelé vládní koalice – Petr Macinka, Tomio Okamura a Filip Turek. Na pirátského kapitána Zdeňka Hřiba si vzpomněla pouhá dvě procenta respondentů.
Jednalo se totiž o otevřenou otázku, dotazovaní nevybírali z předem navrhovaných možností, ale mohli zmínit kohokoli. Součet procent pro politiky uvedené v grafu na serveru Novinky však činí jen 62 %, zbylých 38 % tudíž asi tvoří nějaká tříšť jmen s procentem nebo méně plus odpovědi „nevím“.
Absurdní výsledek, kdy předseda vlády zaujal druhé místo v žebříčku nejvýraznějších opozičních politiků, vysvětlila analytička agentury NMS Tereza Friedrichová celkem jednoduše a logicky jeho konfliktním vystupováním. Čemuž odpovídá též výskyt hned tří dalších kontroverzních politiků vládního tábora mezi opozičníky.
Kdo je podle vás nejvýraznějším opozičním politikem?
Pro skutečnou (formální) opozici jde ale skoro o výprask. A též o potvrzení skutečnosti, že nářky nad slabostí předsedů opozičních stran nejsou jen nějakým subjektivně laděným nespravedlivým míněním.
Výsledky u jednotlivých subjektů
Agentura NMS nabídla výsledky téhož výzkumu také umístěné do rámce příznivců jednotlivých politických subjektů. Ukazují, že dokonce i voliči hnutí ANO považují s 22 % za nejvýraznějšího opozičníka Andreje Babiše! Petr Pavel je v jejich očích, byť o jeden procentní bod, až druhý, třetí skončil Martin Kupka s deseti procenty. Možná jde o výraz přesvědčení skalních premiérových příznivců, že prostě musí být nejlepší úplně ve všem.
Snad nejvíc však zaujme relativní vyrovnanost i poměrně nízká absolutní hodnota skóre Petra Pavla, jenž se umístil na prvním místě žebříčku jednak v rámci celé populace, ale též u příznivců jednotlivých politických subjektů. Se dvěma výjimkami – již zmíněnou u hnutí ANO a též u hnutí STAN, jehož přívrženci nejčastěji zmínili Víta Rakušana, leč i oni jen ze sedmnácti procent. Pavlovo skóre se ale pohybuje v poměrně úzkém intervalu 18 % (celá populace) až 27 % (příznivci SPD), nejčastěji osciluje okolo hranice dvaceti procent.
Premiér Babiš mezi nejvýraznějšími opozičními politiky? Vítejte v opičárně
Nicméně s jednou výrazně vybočující odchylkou, kterou tvoří podporovatelé hnutí STAN: jako nejvýraznější opoziční postavu zmínilo prezidenta pouze 9 % z nich. Na první místo dali předsedu jimi favorizovaného hnutí Víta Rakušana, 13 % z nich ale uvedlo Andreje Babiše a 6 % dokonce Filipa Turka. Možná kvůli jeho periodicky projevované opozici vůči dopravním předpisům. Nízké body pro Petra Pavla však mohou odrážet politickou uvědomělost voličů Starostů – prostě vědí, že vláda se snaží prezidenta líčit coby lídra opozice z účelových politických důvodů, a oni sami ho proto v průzkumu takto nekvalifikují.
Zpozornět by měli Motoristé sobě. Jejich voliči sice vidí nejvýraznějšího opozičníka v prezidentu Pavlovi, avšak jde o pouhou pětinu z nich. 17 % příznivců Motoristů pak zmínilo Víta Rakušana, 6 % stranického šéfa Petra Macinku a 5 % Filipa Turka. Mají v hlavě evidentně trochu zmatek a půlroční místy až zavilá protipavlovská kampaň vedená stranickými špičkami se jich zatím příliš nedotkla.
Babiš prezidentem?
Výše uvedená data rovněž nepřímo potvrzují výsledky jiného průzkumu agentury NMS pro Novinky zaměřeného na příští prezidentské volby. Petr Pavel podle něj patří k jasným favoritům, Andrej Babiš by s ním opět prohrál ve druhém kole. Jisté šance by mohl mít Karel Havlíček, byť spíše na důstojnou porážku. Alena Schillerová pak první českou prezidentkou skoro určitě nebude, poněvadž jí vyjádřila podporu pouhá 3 % respondentů.
Ohlédněme se k minulým prezidentským volbám. Od léta 2022 se v médiích začaly objevovat průzkumy, který simulovaly druhé kolo nadcházejících voleb. Petr Pavel v nich Andreje Babiše drtivě porážel, nejčastěji v poměrech 59 ku 41. Pak se plně rozběhla kampaň, jež dle všeobecného mínění propastně rozdělila národ. Leč voliči u uren hlasovali dle prognóz z průzkumů: Petr Pavel vyhrál v roce 2023 prezidentské volby v poměru 58,32 % ku 41,67 %.
Spor o roli hlavy státu. Prezident není vládní notář ani kladeč věnců
Skoro všechna sociologická šetření již léta portrétují Andreje Babiše jako politika vysoce populárního u zhruba třetiny elektorátu, avšak zároveň kategoricky odmítaného nadpoloviční většinou voličů. Pro úspěch ve druhém kole prezidentské volby jde o fatální handicap.
V roce 2022 vlastně Andrej Babiš nouzově zaskočil za Martina Stropnického, jenž z kandidatury za ANO na poslední chvíli vycouval. Nicméně do své role se plně vžil a porážku evidentně těžce nesl. Podobně jako prohru v parlamentních volbách 2021. Když loni dokázal parlamentní volby vyhrát, blížil se k volebnímu štábu skoro tanečním krokem za doprovodu italského hitu, jejž pouštěl z přenosného přehrávače. Jeho euforie byla patrně nefalšovaná.
Emoce a touha po revanši
Babišovo ego nesporně překračuje preference hnutí ANO a jeho nositel strašlivě nerad prohrává. Opětovnou účast v prezidentských volbách nyní odmítá, ale předem ho z nich odepisovat nelze. Byť by ho z racionálního hlediska s největší pravděpodobností čekala zase porážka, mohou u něj nakonec převážit emoce a touha po revanši.
Macinka to vzdal. Nemá lidi ani nápady, proto sází na občanskou společnost
Útoky vládního tábora na stávajícího hradního nájemníka tudíž mají svou racionalitu, jelikož kandidátovi vládní koalice může přinést úspěch pouze výrazné nalomení Pavlovy podpory. Avšak úřadující prezident se zatím úspěšně snaží, aby ho veřejnost masivně jako opozičního boss nevnímala a stále vykazuje měřitelnou, byť jen dílčí podporu i u voličů vládního bloku, paradoxně nejvíce u Motoristů (20 %).
Pokud Petra Pavla v roli šéfa opozice vidí fanoušci opozičních stran, je to pro něj vlastně dobře. O víkendu pak na Instagramu prolomil úctyhodnou hranici jednoho milionu sledujících. Vládní marketéři tak asi budou muset pozměnit strategii, nebo boj o Hrad předem vzdát.
