Poté, co po pádu premiéra Viktora Orbána nová maďarská vláda přestala blokovat proplácení peněz z Evropského mírového fondu (EPF), uvnitř Evropské unie vzniklo nečekané napětí kolem otázky, kdo peníze dostane. Brusel už prý má návrh rozhodnutí o proplacení 6,6 miliard eur (asi 160 miliard korun) členským zemím, které i v roce 2025 ze svých armádních skladů poslaly obrovské množství zbraní na Ukrajinu.
V čele nespokojených členských zemí je Polsko, jehož vztahy s kyjevskou vládou zhoršilo rozhodnutí Volodymyra Zelenského pojmenovat jednu vojenskou jednotku po „hrdinech Ukrajinské povstalecké armády“, takzvaných banderovcích, kteří během druhé světové války v rámci etnických čistek zavraždili údajně až 100 tisíc Poláků.
Varšava je natolik naštvaná, že pohrozila ukončením hrazení služby Starlink, která je pro Ukrajinu je klíčovým nástrojem ve válce. Ale i kdyby polská vláda přestala přístup k satelitnímu systému Elona Muska platit, jistě by se našly státy, které by Polsko nahradily. V tom problém nebude.
Morální gigant i byrokratické monstrum
Kohezi EU (a dokonce i NATO) mohou nahlodat Poláci, protože odmítají návrhy na krácení náhrad z EPF a žádají plnou kompenzaci za vojenskou techniku a zbraně v hodnotě asi 450 milionů eur. Tvrdí, že jejich země patřila k největším dárcům na počátku války a snížení kompenzací by poškodilo obranyschopnost polské armády. Polsko však s tímto názorem není osamoceno, má prý podporu Slovenska, ale i dalších východních provincií Bruselu.
Zelenskyj dal jednotce jméno po nacionalistech. Poláci zuří, Nawrocki mu chce vzít řád
Proti je ale největší plátce do fondu EPF – Německo. Vláda Friedricha Merze by bez ohledu na původní systém refundace všechny peníze poslala Ukrajině. Evropská komise navrhuje kompromis: členské státy dostanou jen část kompenzací, zbytek dostane Kyjev.
Kdyby Obi-Wan Kenobi, rytíř Jedi ze ságy Hvězdné války, dnes přistál na střeše budovy Berlaymont v Bruselu, prohlásil by, že „cítí velké narušení Síly“. Ale proč vznikají tyto spory? Problém spočívá v tom, že EU již delší dobu vypadá jako Schrödingerova kočka: někdy se chová jako morální gigant, jindy se tváří, že diktuje pravidla geopolitiky, ale většinou koná jako byrokratické monstrum.
EU před Ruskem zachrání Ukrajina?
Vidíme, že čím blíže se nachází nějaký členský stát EU k Rusku, tím více se snižuje velkorysost vlád ohledně unijních peněz. To neznamená, že tyto státy ovládá temná síla z Kremlu. Například Slovensko, které předalo všechny svoje stíhačky Ukrajině, tedy obětovalo celou tuto část protivzdušné obrany, jistě doufalo, že brzy dostane peníze, které použije na zacelení trhliny ve hradební zdi, tedy koupí systémy protivzdušné obrany.
Ukrajinské naděje naráží na limity evropské reality. Bez rozhovorů s Moskvou to nepůjde
Vyspělé západní státy, které jsou tisíce kilometrů od Ruska, neustále varují, že je jen otázka času, kdy je Vladimír Putin napadne. Zcela hypoteticky si představme následující scénář. Peníze z EPF, které měla dostat Varšava, EU pošle do Kyjeva, ale ukrajinská obrana se najednou zhroutí a Polsko se bez velké části obranných schopností, které darovalo Ukrajině, octne tváří v tvář nepřátelskému Rusku. Čekalo by na Poláky v této situaci cokoliv dobrého?
Polsko, Slovensko, Rumunsko a další země tohoto regionu potřebují systémy protivzdušné obrany a peníze na ně jako sůl. I proto, aby se mohly bránit zbloudilým dronům, ať už pocházejí z Ruska či z Ukrajiny. Členské státy EU, které jsou daleko od Ruska a žijí sen, že EU před Ruskem zachrání Ukrajina, jednoduše neberou oprávněné obavy východních provincií EU vážně. Měli by mít ale mnohem větší pochopení pro jejich zájmy, jinak narušení síly uvnitř EU bude větší a větší.
