Průzkumy provázející výročí prvního půl roku vlády Andreje Babiše opět věrně odzrcadlily až mrtvolnou stabilitu českých politických preferencí. Když se sečtou dva hlavní tábory, tedy nynější vládní a volné hradiště někdejší pětikoalice, vzniknou dvě zhruba stejně velké hromádky.
Kdyby se konaly v dohledné době parlamentní volby, o držitelích moci by opět rozhodlo pár detailů: třeba zda by Motoristé překročili pětiprocentní klauzuli, popřípadě zda by část příznivců současné opozice překonala stále trvající zklamání z doby její vlády a odhodlala se vyrazit k volebním urnám.
Měl by Ondřej Prokop (ANO) skončit kvůli bytové kauze v politice?
Za nové zboží na celostátním volebním trhu lze považovat pouze hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana a někdejší výrazné tváře ODS Martina Kuby, které zhruba řečeno osciluje kolem hranice tří procent. Mohlo by v příštích sněmovních volbách sehrát roli jazýčku na váze, avšak nejprve musí uspět v nadcházejících volbách komunálních, jež proběhnou počátkem října společně s hlasováním do třetiny křesel v Senátu. Uspět navzdory (takticky opatrnému) vyjádření Martina Kuby, že jeho hnutí na komunální volby necílí.
Senát ve stínu
Podzimní voličský výběr se dá určitě považovat za první „ostrý test“ popularity konkrétních politických subjektů od loňských sněmovních voleb i za potenciální zdroj nových impulsů, které mohou výhledově nějak pozměnit též celostátní politickou scénu. Zároveň však obnáší řadu specifik, kvůli nimž bude nutné zachovat při interpretaci jeho výsledků jistou zdrženlivost.
Babiš po půlroce vlády: možná všichni v koalici nejsou tak kompetentní, ale učí se
Senátní volby dlouhodobě trpí chabým voličským zájmem, především ve druhém kole, jež už neprobíhá souběžně s volbami komunálními či krajskými. A horní komora nyní představuje baštu stran, jejichž zástupci v Poslanecké sněmovně zasedají v opozičních lavicích. Na podzim se na zmíněné skutečnosti sotva něco změní, neboť ona převaha výrazně vyvěrá ze sociálně-politických charakteristik voličského segmentu, jenž k senátním volbám chodí.
Zpravidla se jedná o lidi z měst a s formálně vyšším vzděláním, kteří chápou, že horní komoře v našem ústavním systému přísluší důležitá role, byť není na první pohled patrná a přichází ke slovu jen občas. Svůj význam může sehrát i touha voličů vyvažovat mocenské poměry, a tedy preferovat kandidáty stran, jež nevytváří aktuální vládní koalici. Nebo přímo obava z omezování demokracie, například škrcením veřejnoprávních médií současným Babišovým kabinetem.
Kam se hrabou muži, jen ženy umí v politice bojovat úplně bez rukavic
Pro politické strany jsou každopádně mnohem důležitější volby komunální. Partaji, které chybí ukotvení v lokální politice, hrozí zánik, jelikož místní úroveň funguje jako líheň nových tváří a zároveň poskytuje nezbytné organizační zázemí i pro provozování celostátní politiky. A příslušnost k exekutivě ve městech dává straníkům funkce či přímo placené zaměstnání a též příležitost k zisku popularity tím, že něco prosadí.
Komunální volby jsou sice formálně jednolité, ve skutečnosti se ale skládají z několika odlišných rovin. V menších obcích dominují nezávislí kandidáti, přičemž v těch nejmenších často figuruje pouze jedna kandidátní listina. Stoupáme-li výš, začne se rovněž zvyšovat frekvence zastoupení celostátních stran. Ovšem i v nejlidnatějších sídlech často působí též lokální formace. V metropoli například Praha sobě, jež ale letos kandiduje v koalici s lidovci a zelenými.
O hlasy Pražanů se uchází i hnutí Jsme team bývalého senátora Lukáše Wagenknechta, který prohrál se Zdeňkem Hřibem souboj o kapitánské kormidlo Pirátů. A také SEN pro Prahu senátora Václava Lásky. Jinak ale pražská scéna představuje arénu, kde dominují celostátní subjekty, byť s dosti odlišnou mírou preferencí v komparaci s celostátním průměrem.
Kandidát ODS na primátora a první místopředseda strany Tomáš Portlík chce Praze dát tempo, kvůli čemuž rovněž oprášil značku SPOLU, jež však v jeho případě znamená pouze dvoučlennou koalici s TOP 09. Lídrem hnutí STAN je architekt a stávající náměstek primátora Petr Hlaváček. Piráty povede do boje ekonomka Tereza Nislerová. Milan Urban z SPD k favoritům rozhodně nepatří. Své pozice určitě hodlalo vylepšit hnutí ANO, nicméně bytová aféra jeho lídra Ondřeje Prokopa mu pravděpodobně zlomí politický vaz.
Jak byl Zdechovský superarbitrován a lídr ANO zapomněl na tři byty
A slovo byt se nejspíše stane jedním z nejčastěji zmiňovaných výrazů v kampani, ne-li vůbec nejfrekventovanějším. Navíc ve dvou podobách. Jednak různého prověřování skutečnosti, jak to ten či onen kandidát nebo kandidátka mají s bytem, zda například nezneužívají nadstandardních možností přístupu k obecnímu bytovému fondu. A za druhé, skoro každá ze stran nabídne nějaký recept, jak zlepšit dostupnost bydlení, zejména pro mladé. Byť pouze recept lokální, a tudíž tak jako tak omezený, avšak zejména ve větších sídlech s potenciálním reálným dopadem.
Startovní listiny budou ve většině měst docela pestré. A byť se celostátně opoziční strany evidentně snaží též o dílčí spolupráci, především se perou o místo na slunci mezi sebou. Soupeří o vůdčí či alespoň o jednu z vůdčích rolí v rámci opozičního tábora. Odpovědět na otázku, kdo je tedy vlastně lídrem opozice, bude proto po komunálních a senátních volbách možná ještě složitější než dnes.
