Proč někdy v diskusi nedokážeme ustoupit, ani když je zřejmé, že nemáme pravdu? Psychologie nabízí jednoduché vysvětlení. Říká mu „angažovanost“ našeho ega. Působí všude – v pracovním prostředí, osobních vztazích i veřejném životě. A dokáže napáchat značné škody. V podnicích často větší než špatná strategie nebo nefunkční software.
Existují diskuse či porady, na nichž vznikají skvělé nápady. A pak existují porady, na nichž vznikají konflikty, jejichž účastníkům ve skutečnosti o žádná důležitá témata nejde. Na první pohled vypadají jako odborné diskuse: lidé argumentují, ukazují grafy, citují zkušenosti a odvolávají se na data. Po chvíli však začíná být zřejmé, že už nejde o konkrétní projekt, rozpočet ani strategii. Jde o něco jiného: o to, kdo ustoupí.
Jde o diskuse, kdy do hry vstupuje psychologický jev, označovaný jako takzvaná angažovanost ega, za kterým stojí překvapivě velké množství pracovních i dalších konfliktů.
Angažovanost ega není nepřítelem pravdy. Je spíše nepřítelem naší schopnosti pravdu rozpoznat. A právě proto bývá v pracovním životě nebezpečnější než špatný nápad. Ten lze opravit.
Vyzkoušejte siPremium za polovinu
Připojte se ještě dnes a získejte:
- Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
- Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
- Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
