Sledujeme-li současné dění kolem umělé inteligence (ve zkratce AI), nelze nevzpomenout na konec devadesátých let a neblaze proslulý rok 2000. Pokud si přece jen nevzpomínáte (například z důvodu příliš nízkého věku), zde je velmi stručná rekapitulace.
V roce 1994 byl internet, původně vojensko-akademický projekt, uvolněn pro komerční použití. Počátky byly skromné: web byl tehdy čerstvě vynalezen a první stránky připomínaly spíše firemní letáčky neuměle převedené do elektronické podoby. „Web? To je jen taková hračka. Jsou tam obrázky, to se lidem líbí. Ale jeho skutečná užitečnost je ve FTP protokolu a diskusních skupinách Usenet.“ Toto jsou památná slova jistého profesora z ČVUT z roku 1995.
Kapitalismus má však unikátní schopnost nasměrovat obrovské prostředky a úsilí tam, kde tuší perspektivu zisku. A tak během velmi krátké doby vznikl web v zásadě takový, jaký známe dodnes. Vyhledávače, první sociální sítě, obchody, banky a bezpečné elektronické transakce. Na streamovací služby bylo tehdy ještě brzo, přenosová kapacita něco takového nedovolovala. Ale směr vývoje byl jasně dán.
Druhá polovina 90. let proběhla v duchu nezdolného optimismu, který věřil, že internet změní svět – a že bude snadné na této změně zbohatnout.
Když stačilo koupit jakoukoli investiční akcii
První část této naděje se uskutečnila. Svět je dnes opravdu jiný. Pokud jde o zbohatnutí, skutečnost byla a je mnohem střízlivější.
Někteří na internetu jednoznačně prodělali. Například vydavatelé novin nostalgicky vzpomínají na časy, kdy „print“ vládl světu a významné celostátní listy udávaly témata celospolečenského diskursu. O příjmech z inzerce ani nemluvě.
Koho AI zničí a kdo ji přežije? Které profese jsou v ohrožení a jak se nenechat nahradit
Věnujme však pozornost investicím. Index převážně technologických akcií NASDAQ měl v závěru 90. let neskutečné období. Stačilo koupit jakoukoli akcii, která byla jakýmkoli způsobem spojena s internetem, a sledovat, jak její cena roste do nebes.
A pak jednoho březnového dne roku 2000 bylo vše náhle jinak. Akciový trh ztratil optimismus a ve svém nejhlubším bodě (v říjnu 2002) NASDAQ ztratil 78 procent své maximální hodnoty. Většina internetových firem a firmiček zanikla. Některé však přežily „investiční dobu ledovou“ a fungují dodnes – a účastní se současné horečky kolem AI.
Zůstaňme však ještě v 90. letech. Byl napsán bezpočet úvah na téma „jak je možné, že jsme to neviděli včas?“.
Ti, kdo nebyli překvapeni
Těch, kdo neviděli včas, bylo hodně a byla to významná jména. Nejprve ale k těm, kdo nebyli překvapeni. Robert Shiller, profesor Yaleovy univerzity, upozorňoval na neudržitelné ocenění amerických akcií již od roku 1996. V březnu 2000 vyšla jeho kniha Irrational Exuberance (Iracionální nadšení), v níž vysvětloval, jak mohou davová psychologie, investiční móda a přehnaná očekávání vyhnat ceny akcií daleko nad úroveň odpovídající ekonomickým fundamentům. Shiller nepředpověděl den ani měsíc zhroucení trhu, ale správně rozpoznal jeho zranitelnost.
Autonomní AI a černý scénář roku 2031. Bude stačit lehká regulace z Bílého domu?
Zcela jiný přístup zastával Eugene Fama z Chicagské univerzity, jeden z nejvýznamnějších představitelů hypotézy efektivních trhů. Podle této teorie ceny veřejně obchodovaných akcií velmi rychle zohledňují dostupné informace. Pokud se tedy nějaké akcie zdají nesmyslně drahé, nemusí to nutně znamenat spekulativní bublinu. Jejich cena může odrážet očekávání budoucích zisků, rizik a dalších faktorů, které individuální pozorovatel nedokáže přesně vyhodnotit. Jinými slovy, je to vědecky znějící teze „trh má vždycky pravdu“.
Fama proto před krachem roku 2000 nevaroval. Ale ani následný propad akcií a indexů jej nepřesvědčil, že existence bubliny byla předem prokazatelná.
Rozdíl mezi oběma ekonomy je hlubší než pouhá otázka, zda jsou akcie příliš drahé. Shiller vychází z behaviorální ekonomie: investoři nejsou vždy dokonale racionální, podléhají módním vlnám, vzájemně se napodobují a vytvářejí příběhy, které ospravedlňují další růst cen. Fama naproti tomu zdůrazňuje obtížnost rozlišení mezi iracionálním nadhodnocením a racionální reakcí trhu na nejistou budoucnost. To, že cena akcie později prudce klesne, ještě nedokazuje, že byla původně chybná. Nové informace mohou zásadně změnit oprávněná očekávání investorů.
Spor má významný praktický důsledek. Shillerův přístup umožňuje identifikovat období, kdy jsou očekávané dlouhodobé výnosy nízké a riziko výrazné korekce zvýšené.
Na tomto místě se zdá, že bychom se profesoru Famovi mohli vysmát pro jeho zatvrzelou neochotu připustit očividnou existenci a prasknutí bubliny. Nicméně hypotézu efektivních trhů je třeba brát vážně: každý seriózní investor by ji měl mít pečlivě nastudovanou. Připomíná, že ani správné rozpoznání nadhodnocení automaticky neumožňuje předpovědět okamžik obratu. Trh může zůstávat drahý celé roky a mezitím dále růst. Proto v roce 2013 získali Nobelovu cenu za ekonomii (konkrétně za empirickou analýzu cen finančních aktiv) oba: Shiller i Fama.
Umělá inteligence by mohla způsobit smrt miliardy lidí, varuje Gates. Žádá regulace
Historie internetové bubliny nakonec poskytla více argumentů Shillerovi než Famovi, pokud jde o možnost rozpoznat nebezpečně vysoké valuace. Nepřinesla však definitivní důkaz, že lze spolehlivě předvídat načasování burzovních krachů. Právě v tom spočívá poučení pro dnešní technologický trh: rozpoznat spekulativní přehřátí a dokázat na jeho základě úspěšně časovat investice jsou dvě podstatně odlišné schopnosti.
Nesázet vše na jednu kartu
Vraťme se však do současnosti. Je začátek listopadu 2026 a trh se snaží vstřebat a racionálně posoudit masu dostupných informací o finančních souvislostech umělé inteligence. Zahrnuje to ceny akcií výrobců čipů, finance datových center, připravované primární emise akcií Anthropic a OpenAI, ale také úvahy o budoucím směřování AI. Stane se z ní nový infrastrukturní obor, který bude svým významem srovnatelný s energetikou? Anebo ještě něco více – fenomén, který navždy promění lidskou společnost a chápání lidství?
Ať už se věci budou vyvíjet jakýmkoli směrem, ať už je akciový trh racionální či ve stavu euforie, stále platí poučka, že není dobré sázet vše na jednu kartu. A pokud jde o trh práce: udělejte z AI svého asistenta, nikoli konkurenta.
