Letošní data potvrzují, že kybernetické podvody jsou pro klienty bank stále závažnější hrozbou. Zatímco počet útoků meziročně vzrostl přibližně o pětinu, celková způsobená škoda se zvýšila téměř o 80 procent. Podvodníci tak dokážou z jednotlivých obětí získávat výrazně vyšší částky než v minulosti.
Osobní zkušenost s útokem mají desítky tisíc lidí. Kupříkladu Robertovi z Prahy v létě „zpříjemnili“ podvodníci jeho letní dovolenou.
„Najednou mi začali volat lidé z neznámých čísel, že ode mě měli zmeškaný hovor. Já byl ale zrovna na dovolené u moře a nikomu jsem nevolal. Byla to úplná smršť, desítky telefonátů denně. Jeden z volajících mi řekl, že mu z mého čísla někdo s cizím přízvukem nabízel podezřelou investici do kryptoměn a on teď volá na zkoušku zpátky. Operátor mi řekl, že se s tím nedá nic dělat, a tak jsem pak musel telefon přes den vypínat – zvonil prakticky pořád. Skončilo to zhruba po týdnu,“ líčí Robert nepříjemný zážitek.
Jeho číslo zneužili podvodníci pomocí tzv. spoofingu, což je jen jeden z mnoha podvodných útoků, které vás v digitálním prostoru mohou potkat.
Téměř 63 tisíc lidí však již letos podvodníkům naletělo. Podle statistik České bankovní asociace jen za prvních sedm měsíců letošního roku způsobili podvodníci klientům bank škody za 1,9 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 79 procent, přestože počet zaznamenaných útoků vzrostl přibližně o pětinu na 62 705 případů.
Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila téměř o 10 tisíc korun na 30 335 Kč. Celkem se e-šmejdi pokusili připravit klienty bank o více než 10 miliard korun, bankám se však podařilo zachránit přes 8,1 miliardy korun, tedy 81 procent ohrožených peněz.
Poznáte internetový podvod? Prověřte svou obezřetnost v novém Kybertestu
Jaké existují podvodné metody
Z hlediska počtu případů patří mezi nejrozšířenější zejména phishing, smishing a vishing. Z pohledu výše způsobených škod jsou však mimořádně nebezpečné právě investiční podvody. Pachatelé při nich slibují nereálně vysoké zhodnocení, využívají profesionálně vypadající webové stránky, falešné investiční platformy nebo smyšlené grafy zobrazující údajný růst investice. Oběť často nejprve přesvědčí k zaslání menší částky a následně ji postupně tlačí k dalším, výrazně vyšším platbám.
Každopádně je důležité rozpoznat, že jde o podvod. Přinášíme přehled útoků, se kterými se můžete setkat.
Spoofing – podvržení identity odesílatele. Útočník zfalšuje telefonní číslo, podpis SMS zprávy nebo e-mailovou adresu tak, aby hovor či zpráva vypadaly, že přicházejí od banky, firmy nebo konkrétního známého člověka. Když na podvržené číslo zavoláte zpátky, můžete se dovolat jeho skutečnému majiteli, který s podvodem nemá nic společného.
Phishing – podvodný e-mail nebo web, který se tváří jako důvěryhodná instituce (banka, úřad, přepravní společnost) a láká k zadání hesel, čísel karet nebo jiných citlivých údajů.
Smishing – v podstatě phishing přes SMS. Zpráva, která vypadá jako od banky, dopravce nebo úřadu, vede na podvodný odkaz nebo nabádá ke stažení škodlivé aplikace.
Vishing – podvod po telefonu. Volající se vydává za bankéře, policistu, pojišťováka nebo pracovníka technické podpory a přesvědčuje oběť, aby sdělila citlivé údaje, poslala peníze na „bezpečný účet“, nebo si dokonce vzala půjčku a vložila hotovost do bitcoinomatu.
Deepfake a klonovaný hlas – pomocí AI dnes útočníci dokážou napodobit hlas i obličej konkrétního člověka, třeba v telefonátu nebo videohovoru. Oběť pak věří, že mluví s příbuzným nebo nadřízeným, který ji žádá o peníze či citlivé údaje.
Podvod s prémiovými SMS platbami – po potvrzení objednávky přes SMS oběti slíbená služba či zboží nedorazí, zato se jí začnou pravidelně strhávat peníze z kreditu nebo z vyúčtování.
Falešná platební brána – napodobenina skutečné platební brány, obvykle na podvodném e-shopu nebo po prokliku z podvodné zprávy, která z uživatele vyláká platební údaje nebo rovnou peníze.
Škodlivá mobilní aplikace – na první pohled běžný program, který ale skrytě krade data, zahlcuje telefon reklamou, stahuje další škodlivý software nebo může útočníkům umožnit vzdáleně ovládat telefon nebo i zneužít bankovní aplikaci.
Podvod s bezkontaktní platbou – útočník přemluví oběť k instalaci aplikace a přiložení karty k mobilu kvůli „ověření účtu“. Ve skutečnosti se tím údaje z karty přenesou do zařízení útočníka, který pak může kartu zneužít k platbám či výběrům.
Podvodný e-shop – nabízí zboží za nápadně nízkou cenu, ale objednávku buď vůbec nedoručí, pošle padělek či horší kvalitu, anebo jde od začátku jen o vylákání platebních údajů.
Reverzní inzerát – na inzerát s prodejem zboží reaguje „zájemce“, který navrhne platbu přes odkaz na falešnou platební bránu. Prodávající tak sám zadá číslo karty i bezpečnostní kód — a místo aby dostal zaplaceno, o peníze přijde.
Podvod na sociální síti – útočník se vydává za kamaráda, jehož účet byl „napaden“, a žádá půjčku, peníze nebo přeposlání ověřovacího SMS kódu, například pod záminkou účasti v soutěži.
Zneužití účtu k praní peněz („bílý kůň“) – oběti je nabídnuta odměna za to, že přes svůj bankovní účet nechá projít cizí peníze. Ve skutečnosti tím může napomáhat legalizaci výnosů z trestné činnosti a vystavuje se riziku trestního stíhání.
Investiční zázrak – reklama, často s neoprávněně použitou tváří známé osobnosti, slibuje rychlé zbohatnutí. Oběť zaplatí za školení, vstupní poplatek do fondu nebo pošle peníze na podvodný investiční účet, odkud se už nikdy nevrátí.
Nigerijský dopis – klasický podvod, kdy e-mail např. slibuje vysokou odměnu výměnou za pomoc s převodem velkého obnosu peněz ze zahraničí. Oběť nakonec sama postupně platí různé poplatky předem.
Podvodná internetová láska (romance scam) – útočník si přes seznamku nebo sociální síť vybuduje falešný vztah a postupně žádá o peníze — na letenku za společným setkáním, na řešení „naléhavé“ situace nebo na proclení cenného balíku.
Falešný soucit – sbírka nebo prosba o pomoc pro někoho, kdo se ve skutečnosti neocitl v tísni, nebo vůbec neexistuje.
