Byznys

Češi se bojí o své zdraví a finance. Výsledkem je rekordně nízká porodnost

Češi se bojí o své zdraví a finance. Výsledkem je rekordně nízká porodnost

Peníze a stav osobních financí stresují téměř třetinu Čechů. Nejvíc mladé a domácnosti s nižšími příjmy. Rozhodování o rodičovství podle aktuálních průzkumů souvisí nejen s financemi, ale i bydlením a duševním zdravím. Vážné zdravotní komplikace přitom lidé považují za závažnou a poměrně reálnou hrozbu. Psychicky špatně se cítí každý šestý dospělý.

Češi nyní pociťují největší bezpečí za poslední čtyři roky. Nejméně se přitom strachují o ztrátu svého bydlení, naopak největší obavy mají z finančních problémů a vážných zdravotních komplikací. Vyplývá to z Indexu bezpečí ČSOB Pojišťovny, který již počtvrté mapoval, z jakých rizik mají lidé největší obavy.

„V Česku převládá racionální až opatrný přístup k rizikům, což je charakteristické pro více než osm z deseti lidí. Zajímavé je, že míra bezpečí v Česku je zatím nejvyšší za celou dobu sledování, které provádíme od roku 2023, a to i přes aktuální geopolitická rizika nebo horké léto se suchem,“ říká Jiří Střelický, generální ředitel ČSOB Pojišťovny

Index bezpečí je sestavený tak, že nejvyšší hodnota představuje nejnižší míru obavy Čechů a naopak nejnižší index signalizuje obavy nejvyšší.

„Bydlení je oblastí, ve které lidé pociťují největší jistotu. Tento výsledek se navíc opakuje a pocit bezpečí v oblasti bydlení se oproti loňsku ještě mírně zvýšil,“ vysvětluje Petr Gajdušek, expert na finanční výzkum agentury STEM/MARK. Vysoká míra bezpečí, která se týká právě bydlení, může souviset i s tím, že ve vlastním domě či bytě žije přes 74 % lidí.

Stres, který si vyrábíme sami: Jak nám obavy z budoucnosti škodí na zdraví?

Duševní zdraví zasahuje i do rozhodování o práci

Za největší riziko a závažnou i poměrně reálnou hrozbu dnes lidé napříč Českem považují vážné ohrožení či poškození svého zdraví. Většina se snaží takové situaci předcházet a téměř 60 % lidí zároveň uvádí, že se nějakým způsobem pro tento případ chrání – třeba zdravým životním stylem, opatrností, nebo pojištěním. Špatně nebo velmi špatně hodnotí své duševní zdraví ale 16 % dospělých. Mezi mladými ve věku 18 až 25 let je to dokonce pětina.

„Duševní zdraví je pro lidi také pracovním a finančním tématem. Zejména mladí dávají najevo, že by kvůli psychickým potížím zvažovali odchod ze zaměstnání,“ poznamenává Střelický. Za největší hrozby pro duševní zdraví lidé považují neštěstí v rodině a vážné ohrožení či poškození zdraví.

Peníze stresují téměř třetinu Čechů

Stav osobních financí a duševní pohoda spolu souvisí mnohem víc, než si lidé často připouští. Právě na toto citlivé téma se detailně zaměřil průzkum agentury Ipsos pro společnost Home Credit. Z dotazování vyplynulo, že téměř třetina dospělých Čechů čelí několikrát měsíčně silnému finančnímu stresu a dalších 35 % se s tímto stresem potkává několikrát do roka.

Největší zátěž dopadá na mladou generaci do 35 let, která teprve buduje své rodinné zázemí a usiluje o příjmovou stabilitu. „Mladí lidé dnes stojí před obrovským tlakem na zajištění vlastního bydlení a běžného provozu v době, kdy ceny za poslední roky výrazně vzrostly. Často se tak pohybují na hraně svých finančních možností a každá nečekaná výdajová položka v nich vyvolává obavy,“ vysvětluje hlavní analytik ze společnosti Home Credit Jaroslav Ondrušek.

Kromě věku hraje zásadní roli ve finančním stresu také výše příjmů a rodinná situace. „Domácnosti s měsíčním příjmem do 40 tisíc korun hlásí finanční stres v 41 % případů, pro něž jsou jakékoliv nečekané výdaje značnou komplikací,“ přibližuje Ondrušek.

Mzdy rostou, plošné navyšování ale ustupuje. Co čekat v jednotlivých oborech?

Rodí se stále méně dětí, rozhoduje i psychická nejistota

Porodnost v Česku přitom už čtvrtý rok po sobě výrazně klesá. Loni se narodilo 77,6 tisíce dětí, což je nejméně za posledních 240 let. Touha po rodině však z české společnosti nezmizela. Tři ze čtyř bezdětných párů si dítě přejí a třetina se o něj aktivně snaží. Největší bariérou pro založení rodiny ale nejsou samotné finance. Rozhodování o rodičovství stále více ovlivňuje psychická nejistota, obavy z budoucnosti i tlak na zvládání rodičovské role. Vyplývá to z Velkého průzkumu rodin finančního domu UNIQA.

„Průzkum ukázal, že porodnost není jen ekonomické téma. Vedle financí hraje stále větší roli psychická pohoda, pocit stability nebo obavy z budoucnosti. Mladí lidé dnes často řeší nejen to, zda si dítě mohou dovolit, ale také zda zvládnou být dobrými rodiči a do jakého prostředí děti přivedou,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA pro Českou republiku a Slovensko.

„Bezdětné páry do 34 let brzdí hlavně touha po svobodě a zážitcích, vedle praktických překážek jako jsou finance, bydlení nebo kariéra. Po pětatřicítce tyto obavy ustupují do pozadí – místo nich přichází otázka, do jakého světa by dítě přivedly. Více než polovina z bezdětných párů mezi 35 a 45 rokem o dítě přesto usiluje. Jednu pochybnost mají všichni bezdětní společnou: každý čtvrtý bez ohledu na věk nebo pohlaví si není jistý, zda má po boku toho správného partnera,“ dodává Prokop Vejda, analytik agentury NMS.

Finanční stres jako tichý nepřítel zdraví

Finanční nejistota není pouhým zdrojem psychické nepohody, ale může mít podle odborníků i reálný dopad na lidské zdraví. Obrovská zátěž dnes dopadá i na tak zvanou sendvičovou generaci, která se věnuje výchově nezletilých dětí a zároveň pečuje o stárnoucí rodiče. Tato generace tvoří 38 % Čechů ve věku 35–64 let a polovina z ní je ve věku 45–54 let. Do některé z forem péče o seniory se zapojuje 60 % z nich a mnozí se o své rodiče starají osobně. Ti, kdo o rodiče pečují, jim věnují v průměru 18 hodin měsíčně a dvě třetiny z nich rodičům přispívají i finančně. Vyplývá to z průzkumu Generali penzijní společnosti.

„Solidarita mezi rodinnými příslušníky napříč generacemi je přirozenou součástí jejich života. I to má ale svou cenu. Nejde jen o peníze, ale i o čas a síly. Data navíc potvrzují, že to víc ovlivňuje osobní i pracovní život žen. A čtvrtina sendvičové generace sama počítá s tím, že ji ve stáří budou finančně podporovat vlastní děti. I proto je důležité o přípravě na stáří mluvit,“ uzavírá data Jana Zelinková, generální ředitelka Generali penzijní společnosti.

Možná jste zmeškali