Dopravní nehoda je nepříjemná vždy – a ještě horší ve chvíli, kdy viník nemá sjednané povinné ručení. Kdo v takovém případě zaplatí škodu? Jak je možné, že takové auto vůbec jezdí po silnici? A co když jde o vozidlo ze zahraničí? Odpovědi i návod, jak postupovat, přinášíme v následujícím textu. Včetně pohledu na to, jak si s neplatiči poradí od srpna sousední Slovensko.
Na začátku července bylo na českých silnicích registrováno 10,8 milionu vozidel. Drtivá většina majitelů bere povinné ručení, které předepisuje zákon č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jako samozřejmost. Přesto se na silnicích stále pohybuje určité množství nepojištěných vozidel. Jejich provozovatelé často spoléhají, že se na nic nepřijde, pokud nezpůsobí nehodu. Propojení registru vozidel, pojišťoven a České kanceláře pojistitelů (ČKP) ale dělá z kontrol a vymáhání stále snadnější úkol. Pokud nepojištěný řidič ještě způsobí škodu, mohou pro něj být následky doslova likvidační.
Opomenutí, které může přijít na desetitisíce
Velká část nepojištěných motoristů se prohřešku dopouští nevědomky, často při prodeji a koupi vozidla. Nabyvatelé se mylně domnívají, že staré pojištění ještě platí, případně se na tom s prodávajícím dohodnou. Ve skutečnosti si musí vozidlo pojistit ihned po koupi: vlastníkem se kupující stává už účinností kupní smlouvy, nikoli až zápisem do Registru silničních vozidel (RSV), jak si mnozí myslí.
Dalším častým důvodem je zapomenutá platba pojistného. Pojišťovny zasílají výzvu k platbě na další období s velkým předstihem, aby klient mohl zvážit výši pojistného a případně se přepojistit jinde. Někdy ale právě proto platbu odloží a pak na ni zapomene.
Pojišťovny se ale vždy snaží platbu připomenout. Zapomnětlivý klient tak vždy dostane ještě šanci svou povinnost splnit.
Například Milan Káňa, tiskový mluvčí Kooperativy uvádí, že při neplacení pojistného u povinného ručení je klient opakovaně kontaktován: „14 dnů po splatnosti pojistného odesíláme první upozornění, 28 dnů po splatnosti následuje tzv. předupomínka. 42 dnů po splatnosti je klientovi zaslána upomínka obsahující informaci o hrozícím zániku pojištění pro neplacení, a to doporučeně. Datum storna smlouvy je nastaveno teprve 48 dní po zaslání upomínky, na což zákazníka v upomínce upozorníme. Pro komunikaci využíváme více komunikačních kanálů, jako jsou SMS zprávy, e-maily či dopisy. Mezi odesláním doporučené upomínky a samotným stornem smlouvy se klienta snaží kontaktovat také call centrum telefonicky.“
Podobný postup potvrzuje i Marie Petrovová z Allianz, a dodává: „V dopisu k upomínce také upozorňujeme na následky, když není vozidlo pojištěno: Provozovatel vozidla má povinnost uhradit příspěvek do garančního fondu ČKP za každý den nepojištění.“
Lovci nehod pořád existují. Lidé často ani nevědí, co podepisují, říká advokát
Pokud přesto klient opakovaně nereaguje, zánik smlouvy hlásí pojišťovny do ČKP.
Obvyklé je i neplacení pojistného za vozidla nepojízdná nebo odložená kvůli špatnému technickému stavu. Majitelé si myslí, že když auto stojí na soukromém pozemku, nemůže s ním nikdo způsobit nehodu, tak povinné ručení nemusí platit. „Pokud je vozidlo v RSV nadále evidované, musí za něj provozovatel hradit povinné ručení, ať ho využívá, nebo je zamčené v garáži. Určující je vždy stav vozidla uvedený v registru,“ upozorňuje Vladimír Krejzar, ředitel likvidace škod České kanceláře pojistitelů (ČKP).
Další opakující se pochybení se týkají vozidel v dědictví. Od úmrtí provozovatele do potvrzení nabytí dědictví má odpovědnost za pojištění ten, kdo spravuje pozůstalost – zpravidla dědic, případně více dědiců společně, nebo správce pozůstalosti či vykonavatel závěti. Jakmile je dědic znám, musí po vypořádání dědictví zajistit zápis změny vlastníka v RSV a uzavřít na sebe pojistnou smlouvu.
Historie úhradové povinnosti
V současnosti je u nás okolo 100 000 nepojištěných vozidel. Nejvíce je osobních aut (téměř 74 %) a motocyklů (asi 21 %). Za posledních pět let se podařilo podle dat ČKP snížit počet o 37 %.
První vlna „čištění trhu“ proběhla už v roce 2002. „Tehdy byli jednorázově obesláni majitelé nepojištěných vozidel z porovnání dat v registru vozidel a dat o pojištění,“ popisuje Vladimír Krejzar. V té době ještě nebyl postup spojen s příspěvkem do Garančního fondu (GF), z něhož se nepojištěné škody hradí. „Druhá vlna nastala v letech 2009–2015, už s příspěvkem do GF pro neplatiče. Dopad byl velký, počet nepojištěných vozidel se dramaticky snížil,“ dodává Krejzar.
Až 18 tisíc viníků ročně ujede od nehody, škoda je nezajímá. Jaké mají další důvody?
Od roku 2018 platí úhradová povinnost v nynější podobě. Odborník Krejzar popisuje přínosy pro poctivé motoristy: „Uplatňováním nároku na úhradu příspěvku do GF snižujeme počet provozovaných nepojištěných vozidel, protože motoristé po výzvě vozidlo pojistí, nebo ho vyřadí z registru. Zároveň z fondu hradíme škody obětem nehod způsobených nepojištěnými řidiči, po kterých by poškození bez pomoci ČKP stěží vymohli náhradu.“
Garanční fond České kanceláře pojistitelů
Garanční fond (GF) spravovaný ČKP je zákonem zřízený fond, z něhož se hradí škody poškozeným způsobené vozidly bez povinného ručení, případně škody způsobené nezjištěným vozidlem. Podmínky odškodnění jsou u ČKP stejné jako u pojišťoven.
Do GF přispívají motoristé, kteří nemají sjednané povinné ručení. Proto se úhrada nazývá příspěvkem a počítá se za každý den, kdy bylo vozidlo bez pojištění. Vedle něj může provozovateli hrozit i správní pokuta za porušení zákonné povinnosti. Příspěvek se skládá z nákladů uplatnění ve výši 300 korun a denní sazby podle druhu a kubatury vozidla za celou dobu neplacení.
Částky stanovuje Ministerstvo financí ČR. Od 1. 1. 2026 platí zvýšené sazby podle vyhlášky č. 458/2025 Sb. Například u osobních aut činí příspěvek podle kubatury 81 až 109 korun za každý „nepojištěný den“, tedy násobně víc, než by vyšla samotná denní sazba pojistného. ČKP pravidelně porovnává databázi RSV vedenou na Ministerstvu dopravy ČR s databází pojištěných vozidel a výzvy provinilým motoristům zasílá automaticky.
Dalším zdrojem financování GF jsou částky, které ČKP vymůže vůči osobám odpovědným za způsobenou škodu. Pokud by ani ty nestačily, financují fond členské pojišťovny ČKP formou příspěvků – v minulosti potřebných, nicméně aktuálně už na provoz GF stačí příspěvky nepojištěných a vymožené částky od viníků.
Jak postupovat při nehodě s nepojištěným autem viníka
Způsobí-li škodu nepojištěné vozidlo, má poškozený přímý nárok na plnění z GF od ČKP. Postup je stejný jako při uplatnění nároku u pojišťovny. Po doložení potřebných podkladů ČKP prokázanou škodu vyplatí z prostředků GF. Plní však vždy jen do výše minimálních zákonných limitů: u majetkových škod 50 milionů korun bez ohledu na počet poškozených, u újmy na zdraví rovněž do 50 milionů korun na každého poškozeného. Přesáhne-li skutečná škoda tyto limity, musí zbytek poškozený požadovat po viníkovi sám.
Vladimír Krejzar, ředitel likvidace škod České kanceláře pojistitelů (ČKP), popisuje další postup: „ČKP následně samostatně regresuje vyplacené plnění vůči viníkovi nehody a stanoví přiměřenou lhůtu k úhradě. Nezaplatí-li v ní odpovědná osoba, ani se s ČKP nedohodne jinak, je nárok předán k soudnímu řízení, což dluh dále navýší o náklady tohoto procesu.“
Jak dosáhnout v roce 2026 odškodnění po dopravní nehodě? Tipy a rady pro poškozené
Střet s nepojištěným zahraničním vozem
Pokud způsobí v ČR škodu nepojištěné zahraniční vozidlo, záleží na zemi původu – ČKP ale poškozenému škodu vždy zaplatí. Země EU a další státy, které přistoupily k multilaterální dohodě o zárukách, si nároky urovnají prostřednictvím národních kanceláří pojistitelů. Druhou skupinu tvoří státy, jejichž národní kancelář ručí jen za vydání zelené karty (především Albánie, Ázerbájdžán, Maroko, Moldavsko, Severní Makedonie, Tunisko, Turecko a Ukrajina). Když zaviní jejich vozidlo škodu u nás, ČKP vyplacené plnění vymáhá přímo od viníka.
Obavy z nezaviněného střetu s vozy s ukrajinskou registrační značkou, jichž je u nás v provozu okolo 40 000 (z toho podle odhadu ČKP asi 1 500 nepojištěných) nejsou namístě. Tomáš Pavlík, tiskový mluvčí České asociace pojišťoven, uvádí: „Počet i hodnota nepojištěných škod zaviněných vozidly s ukrajinskou značkou se na celkových nepojištěných škodách podílí podle našich dat jen 2 až 4 %. V prvním kvartálu 2026 byly hodnoty ještě nižší.“
Připravená povinná registrace ukrajinských vozidel do našeho RSV usnadní zainteresovaným subjektům i ČKP kontrolu, zda má vozidlo zákonné pojištění odpovědnosti. Pokud pojištění chybí, lze provozovatele snáze identifikovat a uplatnit vůči němu zákonné nástroje, tedy příspěvek do garančního fondu nebo správní sankce.
Spěchala a nerozhlédla se, řidič nestihl zabrzdit. Jak se řeší odškodnění?
Jak bojují s neplatiči v sousedních zemích
Nejdynamičtější vývoj má aktuálně Slovensko: od 1. srpna 2026 se tam mění systém práce s nepojištěnými vozidly, protože dosud postih provozovatelů bez pojištění fakticky nefungoval. Při necelých 4 milionech registrovaných vozidel odhaduje Slovenská kancelář pojistitelů (SKP) až 320 000 nepojištěných vozidel na silnicích, celkem ovšem (včetně neprovozovaných, ale neodhlášených) až 600 000.
Škody z nepojištěných vozidel hradí na Slovensku Garanční fond SKP. Loni z něj bylo vyplaceno 9,4 milionu EUR, předloni 7 milionů EUR. Protože se příspěvky od neplatičů nevymáhají, musí fond každoročně dotovat pojišťovny částkou přes 10 milionů EUR, což v důsledku platí poctivě pojištění motoristé. To změní novela zákona o povinném smluvním pojištění (PZP): cílem je efektivní kontrola a vymáhání povinnosti od všech držitelů vozidel.
Hlavní změny po 1. 8. 2026 na Slovensku:
- automatická kontrola pojištění,
- vymáhání povinnosti a příspěvku do GF, pokutování nepojištěných okresními úřady,
- kontrola pojištění při policejních silničních kontrolách i při STK,
- vyřazení dlouhodobě nepojištěných vozidel z evidence.
Martin Žáček, strategický poradce evropské UNIQA Insurance Group, popisuje praktické kroky: „Od srpna poběží dva měsíce, kdy ministerstvo vnitra obešle vlastníky vozidel evidovaných dva roky bez pojištění. Ti se buď dopojistí, nebo bude vozidlo vyřazeno. Od října se pak budou automaticky obesílat všichni nepojištění držitelé za účelem vymožení příspěvku do GF a případné pokuty.“
V Polsku podle Žáčka funguje podobný, velmi represivní a efektivní systém jako v ČR. V Maďarsku proces automatizovaný není. Pojišťovny nahlásí neplacení do centrálního registru vozidel, který spouští vymáhání přes správní orgány, což je pomalé a málo efektivní. „Svým způsobem se podobá dosavadní situaci na Slovensku, ale tam už proběhne popsaná změna,“ říká odborník.
Povinné ručení zdražuje, ale chrání víc. Co všechno dnes pojištění nabízí
Prakticky bezproblémové je podle něj Rakousko: „Registrační značky tam řadu let vydávají pobočky pojišťoven, a podmínkou jejich získání je zaplacení povinného ručení. Zanikne-li pojištění, pojišťovna to nahlásí registru a vozidlo je vyřazeno.“
Závěr: Zákonnou povinnost sjednat povinné ručení se dnes už nevyplácí obcházet. Díky propojení registru s databázemi pojišťoven a ČKP motoristé jen stěží uniknou. Jakmile jsou odhaleni, čeká je tučný příspěvek do Garančního fondu, který je řádově vyšší než běžné pojistné, a k tomu třeba i správní pokuta. Sjednané povinné ručení tak zůstává jednoznačně levnější a jistější cestou. Než spoléhat na to, že se na nic nepřijde.
