Nemusíte vybírat jednotlivé akcie ani každý den sledovat burzu. ETF fondy slibují jednodušší cestu k investování, ale i tady se vyplatí vědět, co kupujete. Radim Krejčí, zakladatel Portu, v rozhovoru pro iDNES.cz vysvětluje, jak ETF fungují, jaké poplatky mohou číhat v pozadí a co si pohlídat, než pošlete do investic první peníze.
Investování přes ETF dnes zažívá velký boom. Jak byste jednoduše vysvětlil, co je ETF člověku, který zná hlavně spořicí účet a podílové fondy?
Kolem ETF podle mě vzniká zbytečný dojem, že jde o něco složitého. Ve skutečnosti je to jeden z nejjednodušších způsobů, jak začít investovat. Nemusíte vybírat jednotlivé akcie ani odhadovat, které firmě se bude v příštích letech dařit. Jedním nákupem můžete získat podíl ve fondu, který investuje do stovek nebo tisíců společností z celého světa.
Výhodou je i to, že takovou investici nemusíte neustále hlídat. ETF vám umožní rozložit peníze mezi velké množství firem a nesázet všechno na jednu kartu. Místo hledání jednoho budoucího vítěze tak investujete spíš do dlouhodobého vývoje širšího trhu.
ETF nejsou úplnou novinkou. Proč se o nich právě v posledních letech tolik mluví?
Ve světě existují více než třicet let, ale teprve v posledních letech se výrazněji dostaly do povědomí běžných investorů. Změnil se podle mě hlavně přístup lidí. Dříve bylo investování často spojované s aktivním obchodováním a výběrem jednotlivých akcií. Dnes stále více lidí hledá jednoduchý způsob, jak peníze dlouhodobě zhodnocovat, aniž by investováním trávili spoustu času.
Velkou roli sehrál také rozvoj online investičních platforem, které ETF zpřístupnily široké veřejnosti. Investovat dnes lze jednoduše přes počítač nebo mobil a začít je možné i s relativně malými částkami.
Radim Krejčí
- Je zakladatelem první české online investiční platformy Portu, která dnes spravuje přes 70 miliard korun
- Portu vzniklo pod hlavičkou investiční skupiny WOOD & Company, kde Krejčí působil od roku 2017
- Předtím zastával vedoucí pozice ve finančních společnostech jako Roklen či Patria Finance
Často se říká, že ETF kopírují určitý index. Co si pod tím má laik představit?
Index si můžete představit jako předem daný seznam firem sestavený podle jasných pravidel. Například známý index S&P 500 zahrnuje přibližně 500 největších amerických firem obchodovaných na burze. Správce ETF si sám nevybírá, které firmy do fondu zařadí, ale index jednoduše následuje.
O složení indexu se stará jeho poskytovatel podle předem stanovených pravidel. Pokud některá společnost přestane tato kritéria splňovat, z indexu vypadne a nahradí ji jiná. Změna se pak automaticky promítne také do ETF a investor se o ni nemusí starat.
Jsou všechna ETF takto pasivně spravovaná, nebo existují i aktivně řízená ETF?
Existují oba typy. Pasivní ETF kopíruje vybraný index nebo investuje podle předem daného pravidla. Minimalizuje se tím vliv jednotlivých rozhodnutí portfolio manažera, náklady bývají nízké a výnos se odvíjí od trhu nebo odvětví, které ETF sleduje.
U aktivně řízeného ETF naopak konkrétní investice vybírá portfolio manažer a snaží se dosáhnout lepšího výsledku než trh. To stojí více peněz, takže jeho náklady bývají vyšší. Výnos může být vyšší než výnos trhu, ale také nižší. Problém je, že je velmi těžké dopředu poznat, komu se bude dařit trh dlouhodobě překonávat. Statistiky navíc ukazují, že většina aktivně řízených fondů dlouhodobě nedosahuje lepších výsledků než celý trh.
Pro běžného investora proto podle mě zůstává zajímavější pasivní přístup. Je jednodušší, levnější a člověk nemusí řešit, který portfolio manažer bude v budoucnu úspěšnější.
Když mozek funguje jinak: Proč firmy přehlížejí mimořádné talenty
V čem se ETF liší od klasického podílového fondu, který si lidé sjednávají třeba v bance?
Rozdíl není ani tak v samotném fondu jako spíš v investičním přístupu. U většiny klasických podílových fondů spoléháte na to, že portfolio manažer bude dlouhodobě vybírat lepší investice než trh. U pasivního ETF naopak nesázíte na schopnost jednoho člověka, ale kopírujete vývoj vybraného trhu prostřednictvím indexu.
Díky tomu bývají akciová ETF zpravidla levnější, velmi transparentní a likvidní. Investor také poměrně snadno zjistí, jaký index fond sleduje a do čeho prostřednictvím něj investuje.
Jak může běžný člověk ETF prakticky koupit? Potřebuje účet u brokera?
Dnes je nákup ETF velmi jednoduchý. Člověk může využít brokera, banku nebo investiční platformu. Záleží hlavně na tom, jestli si chce jednotlivá ETF vybírat a nakupovat sám, nebo správu investic přenechá někomu jinému.
V tradingových aplikacích si většinou jednotlivé investice vybírá a nakupuje sám. U investiční platformy, která nabízí také automatizovanou správu, může získat ETF jako součást portfolia sestaveného podle svého investičního profilu, cíle a tolerance k riziku.
Jaký je tedy praktický rozdíl mezi tím, když si konkrétní ETF vybírám sám, a automaticky spravovaným portfoliem?
Když si investor vybírá ETF sám, musí rozhodnout, do čeho investovat, v jakém poměru jednotlivé fondy nakoupit a případně portfolio v průběhu času upravovat. Řeší také nákup a prodej. Řada ETF se obchoduje v dolarech nebo eurech, takže může být potřeba zabývat se i směnou měny. Určitou komplikací mohou být pravidelné investice malých částek.
Takový přístup může vyhovovat zkušenějším investorům, kteří se chtějí investování aktivně věnovat. Pokud naopak člověk využije automatizovanou investiční službu, jednotlivá ETF vybírat nemusí. Služba mu podle investičního horizontu, cíle a vztahu k riziku sestaví portfolio a průběžně ho spravuje. Pro běžného člověka, který nechce investováním trávit čas, je to jednodušší cesta.
Kolik peněz potřebuji? Lze do ETF pravidelně investovat třeba jen několik set korun měsíčně?
Určitě. Právě možnost investovat menší částky je jednou z výhod, které dnešní platformy nabízejí. Pokud umožňují investovat ve frakcích, tedy nakupovat i část ETF, nemusí investora příliš zajímat nominální cena jednoho kusu.
Může si například nastavit pravidelnou investici 500 korun měsíčně a platforma za ni nakoupí odpovídající část ETF, případně několik různých ETF v rámci portfolia. Pokud je to součást automatizované služby, může za investora provést také měnovou konverzi.
Jaké poplatky by si měl (nejen) začátečník hlídat?
Je potřeba rozlišovat několik druhů nákladů. Samotný fond má průběžné náklady označované jako TER. Pasivní indexové ETF mohou mít TER velmi nízký, třeba jen 0,05 procenta ročně, zatímco u aktivně řízených ETF se může pohybovat například mezi 0,5 až 1,5 procenta ročně.
K tomu mohou přibýt poplatky za nákup a prodej ETF, směnu měny nebo úschovu cenného papíru. Pokud investor využívá komplexní službu, která mu sestavuje a spravuje celé portfolio, může platit například poplatek za správu.
Poplatky patří mezi málo věcí, které má investor skutečně pod kontrolou. Vývoj trhu ovlivnit nemůže, ale může si vybrat řešení s rozumnými náklady. Proto bych se vždy díval na celkové náklady investování, nejen na jednu položku v ceníku. Rozdíl několika desetin procenta ročně může během dvaceti nebo třiceti let znamenat desítky až stovky tisíc korun.
„Stálo to jen tisícovku“ aneb jak poznat finanční nevěru
Podle čeho poznám důvěryhodného poskytovatele nebo investiční aplikaci?
Díval bych se především na to, zda jde o regulovanou společnost. V Česku si lze ověřit, zda je poskytovatel vedený u České národní banky. Dále bych sledoval, jestli otevřeně informuje o všech poplatcích a zda investor přesně ví, do čeho investuje.
Pokud někdo slibuje vysoké výnosy bez rizika nebo není schopen jednoduše vysvětlit, jak produkt funguje, byl bych obezřetný. Transparentnost a srozumitelnost jsou podle mě jedny z nejdůležitějších znaků důvěryhodného investičního partnera. Hodně může napovědět také to, jak funguje a komunikuje jeho klientská podpora.
Kolik toho člověk musí vědět, než své první ETF koupí?
Nemusí být finanční expert, ale měl by rozumět základům. Tedy vědět, do čeho investuje, jaké riziko daná investice má a jak dlouho chce peníze investovat. Právě investiční horizont je jeden ze základních parametrů, který určuje, co je pro člověka vhodné a co už ne.
U konkrétního ETF by měl mít povědomí o jeho složení, případně o indexu, který sleduje, vědět, kdo ETF vydal, jakou má nákladovost nebo v jaké měně se obchoduje. Neměl by tedy kupovat něco jen proto, že mu to doporučila aplikace nebo že je dané ETF právě populární.
Jaké riziko s ETF souvisí? Může člověk přijít i o část investovaných peněz?
Investor by měl počítat s tím, že hodnota investice může kolísat. U akciových ETF mohou být krátkodobé výkyvy poměrně výrazné. K investování to ale přirozeně patří a důležitý je především dlouhodobý výsledek.
Člověk by proto neměl při každém poklesu panikařit a okamžitě měnit strategii. Pokud investuje dlouhodobě, má více času krátkodobé propady překonat. Právě proto je důležité neinvestovat do akciových ETF peníze, o kterých vím, že je budu za krátkou dobu potřebovat.
Bankovní identita pod lupou. Co vše dnes zvládne a jak je bezpečná?
Jak dlouho by tedy měly peníze v ETF ideálně zůstat?
Záleží na tom, do jakého ETF člověk investuje a jaký má investiční cíl. U akciových ETF bych počítal s horizontem minimálně několika let, ideálně deset a více let, protože jejich hodnota může krátkodobě výrazně kolísat. S delším horizontem má investor větší šanci překonat jednotlivé propady trhu a využít jeho dlouhodobého růstu.
U dluhopisových ETF může být investiční horizont kratší. Důležité je tedy vybírat investici podle toho, kdy bude člověk peníze potřebovat. Pokud ví, že je bude potřebovat za pár let, neměl by automaticky volit čistě akciové ETF.
A když peníze potřebuji, dostanu se k nim snadno?
ETF se obchodují na burze, takže je lze během obchodních hodin prodat. Peníze pak investor obvykle dostane na svůj bankovní účet v řádu několika pracovních dnů, protože obchod se musí vypořádat. Konkrétní doba záleží na poskytovateli a způsobu vypořádání.
Problém může nastat, pokud člověk peníze nutně potřebuje právě ve chvíli, kdy jsou trhy výrazně dole. Prodejem v takovém okamžiku si může ztrátu skutečně realizovat. I proto by investice neměly nahrazovat finanční rezervu na nenadálé výdaje.
Jaká je tedy nejjednodušší cesta pro úplného laika, který by chtěl s ETF začít?
Laikovi bych doporučil, aby si u některé z investičních platforem nechal sestavit automatizované portfolio, které bude mírou rizika odpovídat jeho profilu a cílům. Doporučené složení portfolia závisí na investičním horizontu, cílech a toleranci k riziku.
Obecně platí, že čím delší je horizont, tím větší může být podíl akcií a menší podíl dluhopisů. Například mladý investor, který si odkládá na důchod, může mít v portfoliu výrazný podíl akcií, zatímco člověk blížící se důchodu by měl být obvykle opatrnější a mít více dluhopisů.
Zároveň není potřeba čekat, až člověk investování dokonale porozumí nebo bude mít k dispozici velkou částku. Důležitější je pochopit základní principy, vybrat důvěryhodné řešení a nastavit investici tak, aby odpovídala cíli, době, po kterou mohou peníze zůstat investované, a tomu, jaké výkyvy je člověk ochoten snést.
