Korporátní dluhopisy, které vydávají malé české firmy nebo investiční skupiny, se staly součástí finančních nabídek, jak zhodnotit peníze. Mnohé z nich investorům slíbený úrok přinesou, ale ne vždy to bývá pravidlem. Tyto firemní dluhopisy získaly přízvisko „prašivé“ a varuje před nimi dlouhodobě ČNB i odborníci. Jak usměrnit nabídku, aby investoři nenaletěli? Nad tím se v komentáři zamýšlí investiční analytik Partners Adrian Šajánek.
Ať už na základě mnoha zpráv o milionech v nesplacených korporátních dluhopisech z posledního období, nebo nespočtu případů v součtu i se stovkami milionů ztracených v posledních letech, začíná být stále zřejmější, že mnoho českých investorů si stále neuvědomuje rizika této formy investování.
Domnívám se, že současný regulatorní rámec již neodpovídá tomu, jak se trh v posledních letech vyvíjí. Opakující se problémy ukazují, že část emitentů dokáže oslovovat širokou veřejnost, aniž by investoři měli k dispozici dostatek kvalitních informací pro objektivní posouzení rizik. V tuto chvíli většina investorů do těchto dluhopisů zná pouze základní představu o tom, do čeho investují, spolu s marketingově zpracovanou vizí, jak by daná společnost mohla prosperovat, avšak bez téměř jakýchkoli faktických podkladů.
Adrian Šajánek
- Vysokoškolské vzdělání získal v Nizozemsku, kde nejprve studoval ekonomii a byznys se zaměřením na finance na University of Amsterdam a následně se věnoval finanční ekonomii na Erasmus University Rotterdam
- Po dokončení studia působil jako business analytik pro mezinárodní manažerskou konzultační společnost Arthur D. Little
- V roce 2021 nastoupil do Partners jako business development manager (manažer rozvoje podnikání) v rámci projektu expanze finanční skupiny do zahraničí
- Od roku 2024 zastává v Partners pozici produktového manažera pro oblast investic
Přestože každá investice nese určitou míru rizika, investoři by měli mít možnost činit svá rozhodnutí na základě transparentních, úplných a pravidelně aktualizovaných informací. Pokud by i průměrný klient chtěl vědět, jaký je finanční stav společnosti, které půjčuje své peníze, jak se jí dařilo v posledních letech nebo jaké zkušenosti má její vedení s podnikáním v daném oboru, jen málokdy najde dostatek veřejně dostupných informací.
Vysoký výnos může zastínit skutečné riziko
Druhým zásadním problémem je schopnost klientů vyhodnocovat riziko dané investice i v případě, že zásadní informace o společnosti jsou dostupné. Velká část investorů do korporátních dluhopisů nemá dostatek zkušeností, znalostí či dokonce času a vůle detailně vyhodnotit riziko, tedy možnost ztráty svých investovaných prostředků.
Ve výsledku pak klienty velmi často oslní marketingové materiály či přísliby vysokých výnosů od emitentů korporátních dluhopisů a rizikovost investice klienti buď vůbec nezohlední, nebo ji zásadně podcení. Oproti tomu, pokud si vezmeme aktivně spravované fondy, které investují do korporátních dluhopisů, je riziko, které klient podstupuje, podstatně nižší díky rozložení rizika mezi více subjektů a díky správci fondu, tedy portfolio manažerovi, který dokáže podstatně lépe vyhodnotit rizikovost dluhopisu ve vztahu k potenciálnímu výnosu.
Drsný šéf, který řve a bouchá pěstí? Na to už není nikdo zvědavý, říká headhunterka
Větší transparentnost by pomohla oddělit kvalitní emise od problémových
Za správný směr považuji posílení regulatorních požadavků, zejména v oblasti informačních povinností emitentů. Standardem by mělo být pravidelné zveřejňování finančních výsledků, informací o zadlužení, využití získaných prostředků i případných významných rizicích. Především zásadní rizikové faktory by měly být jasněji komunikovány a měly by je obsahovat také marketingové materiály. Vyšší transparentnost by umožnila investorům alespoň do určité míry rozlišovat mezi kvalitními a problematickými emisemi.
Například jednou ze základních otázek by měla být celková výše zadlužení a informace o tom, zda daný subjekt využívá i jiné formy financování, třeba úvěry od bank, a pokud ano, v jaké míře. Pokud společnost nevyužívá bankovní financování, ale obrací se na širokou veřejnost, je důležité vědět proč. V mnoha případech totiž banky buď nejsou ochotny společnosti půjčit právě proto, že dokážou správně vyhodnotit její rizikovost, nebo by si za podstoupené riziko účtovaly podstatně vyšší úrok.
Už jen taková jednoduchá informace, tedy že daná společnost je vysoce zadlužená, například dluží několik milionů, a zároveň nevyužívá bankovní financování, by i u méně důsledného investora mohla vyvolat pochybnosti a odradit ho od investice do méně kvalitních dluhopisů.
Podnikáte a hledáte přivýdělek? Proč dát přednost zkrácenému úvazku před dohodou
Měla by mít každá firma přístup k penězům veřejnosti?
Investice
Investujte a nechte své peníze vydělávat
Současně by podle mého názoru stálo za zvážení omezení možnosti veřejné distribuce korporátních dluhopisů, zejména u rizikovějších emisí. Je skutečně na zamyšlení, zda by jakékoli nové subjekty bez zázemí, dostatečné historie nebo ověřeného obchodního modelu měly mít možnost získávat financování od široké veřejnosti. Přestože nekvalitním či dokonce podvodným emisím dluhopisů by se tím zcela zabránit nepodařilo, nutnost poskytnout více informací, doložit výsledky a splnit několik základních podmínek by jejich počet zásadně snížila.
Cílem takových opatření by nemělo být omezit přístup firem ke kapitálu, ale vytvořit prostředí, ve kterém budou investoři lépe chráněni a důvěra v kapitálový trh nebude opakovaně narušována podobnými případy. Kvalitnější trh s korporátními dluhopisy bez pravidelných zpráv o nesplacených emisích by zároveň pomohl k jednoduššímu a rychlejšímu získávání finančních prostředků pro společnosti s dobrým zázemím a ověřeným obchodním modelem.
Výroba vína je dobrodružství a každý ročník je neopakovatelný, říká enolog
Pro běžného investora zůstává problémem diverzifikace
Na konci dne však typický investor do korporátních dluhopisů nebude investovat do dobře zanalyzovaného a široce diverzifikovaného portfolia dluhopisů různých společností. I při lepším přístupu k informacím a ochotě si jednotlivé společnosti prověřovat nebude mít ve svém běžném životě čas sledovat více než několik společností. Tím však ztrácí výhodu diverzifikace a podstupuje zbytečné dodatečné riziko oproti jednoduššímu a spolehlivějšímu investování prostřednictvím dluhopisových či akciových fondů, které jsou pro průměrného investora vhodnější.