Hlavní zprávy

Koalice ochotných podpoří Ukrajinu i příští rok, řekl Merz. Jaltský formát odmítl

Koalice ochotných podpoří Ukrajinu i příští rok, řekl Merz. Jaltský formát odmítl

Koalice ochotných bude Ukrajinu podporovat i příští rok. Po jednání jejích členů v Berlíně to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Vyzval ruského lídra Vladimira Putina k ukončení války a jednání o míru. Ukrajina podle Merze potřebuje silné bezpečnostní záruky, s jejichž zajištěním je koalice připravena pomoci.

V Berlíně se ve čtvrtek sešlo čtyřicet národních delegací členských zemí koalice ochotných, které z velké části vedli prezidenti či premiéři. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš. Zúčastnil se i generální tajemník NATO Mark Rutte a zástupci Evropské unie: předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa.

Spojené státy zastupovali zmocněnci Jared Kushner a Steve Witkoff. Podle zdrojů agentury DPA se přes Kushnerův telefon k jednání připojil na dálku také americký prezident Donald Trump. Co konkrétně shromážděným řekl, není jasné.

Merz po jednání zdůraznil, že se Ukrajina může spolehnout na podporu koalice ochotných i v příštím roce. V historické paralele ke slovům amerického prezidenta Ronalda Reagana, který v roce 1987 vyzval Michaila Gorbačova, aby strhl berlínskou zeď, vyzval Merz ruského prezidenta Putina, aby ukončil válku na Ukrajině. „Chceme mír pro Ukrajinu, který bude spravedlivý a trvalý,“ dodal.

Ukrajinu o podpoře svých zemí ujistili také britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emannuel Macron. Burnham ocenil, že se jednání koalice ochotných zúčastnili i zástupci Spojených států. Podle něj to dává naději, že se blíží „opravdová jednání“ o míru na Ukrajině.

Dodal, že je Evropa připravená se takových jednání účastnit. Británie má spolu s Německem, Francií, Itálií a Polskem - a také Evropskou komisí a Evropskou radou - na případných jednáních o konci války na Ukrajině Evropany zastupovat.

Merz řekl, že čtvrteční jednání bylo přípravou na mírové rozhovory, kterých by se účastnila kromě Ukrajiny, Ruska a USA také Evropa. Konat by se podle něj mohly na neutrální půdě, například ve Spojených arabských emirátech.

Kancléř také zdůraznil, že „jaltský formát“ k míru na Ukrajině nepovede. „Nepřipustíme, aby byla Evropa znovu rozdělena,“ uvedl. Někteří představitelé v Evropě a na Ukrajině vyjadřovali obavy, že Rusko se na dnešním summitu prezidentů USA, Ruska a Číny v Šen-čenu pokusí prosadit rozdělení sfér vlivu v Evropě podobně, jako to udělali lídři USA, Británie a Sovětského svazu na Jaltské konferenci v roce 1945.

Před „druhou Jaltou“ varoval mimo jiné ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kancléř Merz ale řekl, že se zdá, že schůzka tří prezidentů v Číně byla především „fototermín“.

Americký zmocněnec Jared Kushner Evropu a Ukrajinu ujistil, že prezident Trump nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi. „Spojené státy dál koordinují své pozice s Německem, Ukrajinou a dalšími evropskými partnery a připravují se na další kolo jednání o ukončení války na Ukrajině,“ uvedl Kushner.

Jednání s Merzem a jeho bezpečnostním poradcem Günterem Sautterem, které předcházelo zasedání koalice ochotných, Kushner označil za velmi produktivní. „Informovali jsme je o diskuzích Donalda Trumpa v Číně a posledním vývoji v úsilí o dosažení spravedlivého, trvalého a odolného míru na Ukrajině,“ napsal zmocněnec a Trumpův zeť Kushner.

„Děláme vše pro to, aby byla přítomnost Evropy v jednacím procesu plnohodnotná a aby setkání měla výsledky,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po příletu do Berlína.

Kushner dopoledne na síti X napsal, že pro něj a druhého amerického vyjednávače Witkoffa „je prioritou dále posílit naši úzkou koordinaci s Ukrajinou a Evropou a pracovat na jednotném postoji k základním prvkům trvalého míru na Ukrajině“.

Do Berlína dorazili mimo jiné premiéři Polska a Itálie Donald Tusk, který médii zkritizoval Trumpa, který na summitu v Číně své protějšky označil za přátele. Nechyběla ani Giorgia Meloniová, dánská premiérka Mette Frederiksenová a premiéři Švédska, Nizozemska, Belgie a Řecka Ulf Kristersson, Rob Jetten, Bart De Wever a Kyriakos Mitsotakis.

Zúčastnili se rovněž norský premiér Jonas Gahr Störe a finský prezident Alexander Stubb, kteří na konci října telefonovali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Slovinsko zastoupil premiér Janez Janša a dorazili i premiéři Estonska a Lotyšska a litevský prezident Gitanas Nauséda. Přijel také irský premiér Micheál Martin, jehož země nyní předsedá Radě EU.

Spor mezi Babišem a Merzem

Úřad české vlády uvedl, že v Berlíně se bude diskutovat „o dalším postupu a koordinaci podpory mírového procesu v návaznosti na aktuální vývoj“. Merz se dostal s českým premiérem Babišem před časem do sporu kvůli další finanční podpoře Ukrajiny.

Kancléř vyzval, aby se na ní podílely všechny země Evropské unie bez výjimky, a pohrozil, že jinak Německo zablokuje jednání o budoucím rozpočtu EU. Babiš jeho slova kritizoval, slovenský premiér Robert Fico dokonce označil Merzův postup za vydírání. Další finanční pomoc Kyjevu nechtějí kromě Česka a Slovenska poskytovat ani Maďarsko či Bulharsko.

Slovensko se zúčastnilo jednání jako pozorovatel, zastupoval ho velvyslanec Juraj Macháč. Pozorovatelský status má v koalici také Bulharsko, které rovněž zastoupil ambasador. Také za Maďarsko se jednání zúčastnil jen vedoucí jeho berlínského zastoupení.

Setkání koalice ochotných se konalo jen několik hodin po skončení trojstranné schůzky prezidentů USA, Ruska a Číny Donalda Trumpa, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga. Ta se konala na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v čínském Šen-čenu.

Na dotaz, zda má s ohledem na schůzku v Číně nějaké obavy, Rutte řekl, že ne. „Je důležité, že se lídři setkávají. Je to normální,“ uvedl.

Možná jste zmeškali