Sedmdesátimetrová skipová těžní věž bývalého Dolu ČSA v Karviné definitivně zmizela. Betonovou dominantu, která na okraji města stála přes šedesát let, srovnal odstřel se zemí ve středu v 9:00 hodin. Část dolu chtějí památkáři zachránit, o ochraně dalších budov a zařízení někdejší šachty se stále rozhoduje. Památkáři chtějí zachovat dvě těžní věže, strojovny i zázemí horníků.
Skipovou věž bývalého Dolu Československé armády v Karviné poslalo k zemi téměř 147 kilogramů trhavin v 948 vrtech. Odstřel stavby s hmotností přibližně 19 tisíc tun a vysoké 69,3 metru naplánoval státní podnik DIAMO. Přihlížely mu desítky lidí.
„Skipová věž stála nad jámou ČSA3, nejmladší ze tří jam bývalého dolu,“ upřesnil mluvčí státního podniku DIAMO Tomáš Indrei. V dole se vytěžilo 144 milionů tun uhlí.
V souvislosti s odstřelem a očekávaným velkým zájmem lidí z regionu byla pro dopravu uzavřena silnice z Karviné na obec Doubrava vedoucí okolo věže, provoz silnice z Karviné na Orlovou a Ostravu byl výrazně omezený.
Střelmistr Vladimír Pravda byl po pádu věže s práci svého týmu spokojený. „Z hlediska provedení jsme nezpůsobili žádné škody, odstřel probíhal tak, jak jsem předpokládali,“ popsal.
„U tak velké a těžké stavby rozhodují detaily. Musíme přesně vědět, kam nálože umístit a jak je odpálit, aby se konstrukce zřítila tam, kam potřebujeme. To, co lidé vidí během několika vteřin, je výsledkem dlouhé přípravy a spousty přesných výpočtů,“ vysvětlil Pravda.
Příprava demolice podle něho trvala přibližně měsíc. „Součástí byly bourací i vrtací práce a nabíjení vrtů.“
Věž k zemi poslala zahraničí trhavina. „Je to trhavina typu dynamit a je určená právě k demolicím betonových konstrukcí,“ naznačil střelmistr. „Byla to první skipová věž, kterou jsem odstřeloval.“
Práce nekončí
Pád skipové věže neznamená konec prací v bývalém dole. DIAMO dál likviduje podzemní důlní díla a připravuje další kroky v areálu.
„Naším úkolem je důl bezpečně uzavřít a rozhodnout, co bude s objekty, které už neslouží. Je to práce, která nekončí jedním odstřelem,“ doplnil Zdeněk Hrůzek, náměstek ředitele odštěpného závodu Karviná pro útlum a důl.
Jáma hluboká 1 005 metrů o průměru 7,5 metru sloužila k dopravě vytěženého uhlí na povrch a k odvětrávání dolu. Její zasypávání zahájilo DIAMO loni v listopadu. K uzavření bylo podle podniku potřeba přibližně sto tisíc tun zásypového materiálu.
Historie věže sahá do šedesátých let minulého století. První práce na těžebním komplexu jámy ČSA 3 začaly v prosinci 1964 a samotná jáma se hloubila v letech 1966 až 1970. Věž byla tehdy první stavbou svého druhu v ostravsko-karvinském revíru, při jejíž výstavbě se použila metoda posuvného bednění.
Uhlí, které se do té doby dopravovalo na povrch důlními vozíky z jam ČSA 2 a Jan, začaly vyvážet velkokapacitní skipy. Při jedné jízdě dokázaly vyvézt 19,2 tuny uhlí.
S postupující těžbou se horníci dostávali stále hlouběji. V roce 1970 začali těžit z devátého patra, o pět let později z desátého a od roku 1990 z jedenáctého patra, které leželo 930 metrů pod úrovní ohlubně jámy. Samotná jáma ČSA 3 byla hluboká 1 005 metrů. DIAMO ji zasypalo v zimě 2025 a 2026.
Za sedmdesát let se na Dole ČSA vytěžilo 144,4 milionu tun uhlí. Rekordním byl rok 1971, kdy horníci dostali na povrch 3,3 milionu tun.
Co z dolu zůstane?
Ne všechny stavby bývalého dolu však mají zmizet. O památkové ochraně části areálu stále rozhoduje ministerstvo kultury. Návrh na prohlášení za kulturní památku byl podán v roce 2023.
„K ochraně jsou navrženy těžní věže č. 1 a 2 (vzpěrová a kladivová) včetně jámových budov, oběhu vozů a strojoven, správní budova, lampovna a koupelny mužstva a několik menších objektů,“ popsala plánovaný rozsah Petra Batková z ostravského pracoviště Národního památkového ústavu.
Odstřelená skipová věž součástí návrhu nebyla. „Těžní věž č. 3, tzv. skip, nebyla k ochraně navržena především pro špatný stavební stav a kolizi s báňskými předpisy pro likvidaci důlních děl,“ doplnila Batková.
Skipová věž v číslech
Výška: 69,75 metru
Hmotnost: asi 19 000 tun
Konstrukce: monolitický železobeton
Počet podlaží: 9
Půdorys: 24,4 × 15,4 metru
Výška osy těžních strojů: 55,5 metru
Hmotnost těžních strojů a jeřábu: asi 950 tun
Kapacita jedné jízdy: 19,2 tuny uhlí
Původní návrh zahrnoval také základní objekty navazující elektrárny, dnes teplárny, a dochované části někdejší koksovny. U nich už ministerstvo rozhodlo, že je za kulturní památku neprohlásí.
V případě koksovny se podle NPÚ rozhodnutí opíralo o havarijní stav objektů, nízkou vypovídací hodnotu, nadlimitní kontaminaci konstrukcí a závazky vlastníka týkající se dekontaminace areálu. U elektrárny bylo důvodem nevyjasněné budoucí využití, a tedy nezajištěná udržitelnost areálu.
Muzeum i sklady
Samotný důl má podle památkářů historický, architektonický i urbanistický význam. Je také svědectvím posledních fází hlubinné těžby v České republice.
„Je zachován v autentickém stavu se vším povrchovým vybavením nezbytným pro provoz dolu. Jeho budoucí využití by tak mohlo kombinovat různé funkce – administrativu, výrobu, skladování, ale i muzejní provoz,“ uvedla Batková.
Památkáři se zabývají také dalšími pozůstatky hornictví v kraji. U těžní věže jámy č. 2 bývalého Dolu Lazy probíhá řízení o prohlášení za kulturní památku. V lokalitě Doubrava III sever byl podán návrh na ochranu těžní věže, strojovny, kompresorovny, trafostanice a rozvodny i provozního objektu.
Naopak některé starší důlní areály už ochranu získaly. Batková mezi příklady z průzkumů uskutečněných v devadesátých letech uvedla doly Gabriela a Barbora v Karviné, Alexander a Michal v Ostravě nebo areál větrné jámy č. 3 ostravského Dolu Jana Švermy.
Historie lokality ČSA sahá do poloviny 19. století. Za její počátek se považuje rok 1856, kdy byly zdejší šachty spojeny do jediného podniku. V roce 1951 vznikl Velkodůl Čs. armády, v roce 1995 se ČSA spojil s Dolem Doubrava a v roce 2008 s Dolem Lazy do Dolu Karviná.
V areálu nyní likvidovaného dolu zůstala trojice jam ČSA3, ČSA2 a Jan. Podle údajů DIAMO se od roku 1951 do ukončení těžby v únoru 2021 na ČSA vytěžilo 144,4 milionu tun uhlí. Nejvyšší roční těžby dosáhl důl v roce 1971, kdy horníci na povrch dopravili 3,3 milionu tun.
Vedle státního podniku DIAMO, který likviduje většinu uzavřených šachet někdejšího OKD, se na útlumu podílí i samotná bývalá těžební společnost. Zajišťuje likvidaci Dolu ČSM ve Stonavě, posledního činného černouhelného dolu v České republice.
Po jižní výdušné jámě tam OKD v září zasypala také výdušnou jámu v severní části. Současně vypnula hlavní ventilátor, čímž se zcela přerušilo průchozí větrání dolu.
„Zásyp severní výdušné jámy probíhal nepřetržitě 24 hodin denně po dobu přibližně 11 dnů. Spotřebovali jsme na něj 44 tisíc m³ hlušiny,“ uvedl vedoucí provozu dopravy Vladimír Polášek.
Uzavírání jam předcházela výstavba 87 výbuchuvzdorných hrází. Na technickou likvidaci ČSM si OKD vytvořila rezervu 3,3 miliardy korun. Práce zahrnující také demolice povrchových objektů a zajištění těžby metanu mají podle společnosti trvat do čtvrtého čtvrtletí roku 2028.
Historie věže
Věž postavili na začátku 60. let minulého století kvůli rychlejšímu a bezpečnějšímu hromadnému vyvážení vytěženého materiálu.
Poslední důlní vozík z podzemí Dolu ČSA vyvezli havíři v roce 2021, pak firma Diamo zahájila technickou likvidaci dolu, která má skončit v roce 2028. Kamennou drtí už zasypali do hloubky až jednoho kilometru jámu pod věží.
Historie Dolu ČSA, někdy také Důl Karviná, se datuje do roku 1856 po vyhloubení jam Františka a Jindřich. Velkodůl Československé armády (ČSA) vznikl v roce 1951 sloučením několika jam a menších dolů. Důl patřil k největším v rámci celého ostravsko – karvinského revíru. V roce 1977 tam zahynulo při výbuchu metanu a uhelného prachu 31 horníků. Ještě v roce 2014 tam v podzemí při neštěstí zemřeli tři horníci.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
