Aby pomohl hokejové Spartě k extraligovému zlatu, trénuje Litoměřice. Tedy prvoligovou farmu. Pětapadesátiletého Patrika Martince úmorné, už skoro dvě dekády trvající čekání irituje: „Rád bych se titulu ještě dožil.“ Sám ho má jako hráč z roku 2000, ten poslední slavili Pražané o sedm let později.
Kdyby ho Sparta získala teď, budete ho brát za vlastní?
Jasně, to bude titul všech sparťanů. A u nás v Litoměřicích je spousta kluků, kteří za Spartu v sezoně naskočí. Když zlato vyhraje, beru to i tak, že jsme k tomu pomohli.
Jste spojkou Sparty?
Upřímně, kdyby projekt nebyl pod patronací Sparty, asi bych tady nepracoval. Pořád to dělám pro Spartu, aby to dávalo smysl i pro ni, protože skoro 20 let čekáme na mistrovský titul. Když můžu aspoň něčím pomoct, snažím se o to.
V Litoměřicích jste byl jako skaut, loni jste si odskočil na střídačku Sparty, teď jste zpět jako kouč.
Je to jiná role, mám víc práce. (smích) Když jsem tady byl jako skaut, byl jsem na všech zápasech, na většině tréninků, ale na led jsem chodil jen tehdy, když byl Jarda Nedvěd s nároďákem. Teď jsem na ledě s kluky každý den.
Sparťané nemají Litoměřice za trest, ujišťuje trenér. A extraliga? Nesmysl
S Nedvědem jste převzali Spartu v loňském rozehraném ročníku. Jak jste to tehdy bral?
Byl prostě problém, Sparta vyměnila trenéra a dostal jsem nabídku. Přijal jsem ji, dělal jsem jako vždy všechno, abychom titul vyhráli. Bohužel zápas číslo 7 s Pardubicemi nám dal stopku. Jestli bychom ho pak ve finále získali, to už nezjistíme.
Teď jste zpět v Litoměřicích a vaším úkolem je, aby hráči rostli. Jak vás to naplňuje?
Dělá mi radost, když je tady jakýkoli kluk a Litoměřice mu pomůžou, aby se v kariéře posunul zpátky nebo poprvé do Sparty. A taky mě těší, když mladí chtějí pracovat.
Jak vypadá komunikace mezi kluby a fluktuace hráčů?
Sparta má své mužstvo postavené, ale zasahují do toho vlivy jako marodka, pokles formy. Tomáš Divíšek z vedení Sparty je v Litoměřicích skoro na každém zápase, vidí to sám. Zadruhé komunikuji s trenéry, píšeme si s Patrikem Augustou, jak kdo pracuje. Pak už je jen na nich, koho si vytáhnou.
Kolik zpráv týdně si vyměníte se sparťanským koučem?
Není jich málo. Sestava se dělá na každý zápas, prioritu má Sparta, pak musíme postavit sestavu i my, abychom byli konkurenceschopní. Pro mě je největší výzva dostat kluky do extraligy. Přechod z dětského hokeje, jak já říkám, do dospělého je těžký. Musí si zvyknout.
HC Stadion Litoměřice - Piráti Chomutov, hokejová Maxa liga. Litoměřický Dominik Sklenář slaví svůj gól se střídačkou.
Ztěžuje vám práci, že se sestava často obměňuje?
Jsme zvyklí, že se kádr i formace točí, to je náš úděl. Je jedním z našich cílů, aby se kluci posunuli výš. Za každého, kdo se do extraligy dostane díky výkonům v Litoměřicích, jsem jen rád. Šikovných je tady spousta. A když budou na sobě makat jako doteď, dočkají se.
Nejen ve Spartě?’
Ano, není to jen o Spartě. Hujer a Špilka hrají za Liberec, jakékoli jiné extraligové týmy po mladých můžou sáhnout. Byl se tady dívat Jirka Kalous, sportovní ředitel Karlových Varů, jezdí sem spousta manažerů. Vědí, že jsou tady zajímaví hráči.
Herní styl se podobá Spartě?
Snažíme se, aby kluci věděli, co se na Spartě hraje. Aby to měli jednodušší, když si je vytáhne, aby to pro ně nebylo úplně nové. Snažíme se hrát podobně. Pracujeme od prvního dne na všem, třeba na dorážkách. Ukazujeme si na videu, že před bránou leží peníze. Snažíme se kluky tlačit, aby chodili do předbrankového prostoru, kde to bolí, ale občas jsou odměněni gólem.
Litoměřice třikrát v řadě hrály semifinále play off. Je pro vás výzva dokázat to počtvrté?
Určitě. Každý zápas v play off je pro kluky ještě něco navíc. Na jejich cestě jim každý takový vyhrocený zápas pomáhá, play off je ještě o level jinde než základní část.
Jste pro nesestupovou Maxa ligu?
Zatím jste ve špičce, ale jak vám situaci znesnadňuje, že poslední celek padá do druhé ligy přímo?
Bohužel je soutěž sestupová. Maxa ligu bych neuzavřel, ale udělal nesestupovou. Ať se klidně rozšíří o týmy, které na to mají peníze a hráče. A může se třeba rozdělit na Čechy a Moravu. Měla by to být hlavně rozvojová soutěž.
A je?
Hraje tu béčko Pardubic a vedle nás i další farmy. Tábor je spjatý s Českými Budějovicemi, Kolín s Mladou Boleslaví, partnerských týmů je šest sedm. Kdo chce postoupit do extraligy, ať si to vyhraje a vybojuje. Ale v dalších patrech by měla být tahle soutěž hodně pro mladé kluky, aby se posouvali. Jenže strašák posledního místa tomu nenapomáhá.
