Molekulární mračno poblíž středu naší Galaxie obsahuje složitý cukr erythrulózu. Mohlo by to pomoci vyřešit záhadu vzniku života. Cukry jsou pro něj totiž velice důležité. Jejich původ je ale záhada.
Život bez cukrů by byl velmi obtížně představitelný. Šestiuhlíková glukóza funguje jako univerzální zdroj energie v buňkách všech živých organismů. Rostliny navíc její molekuly propojují do dlouhých řetězců celulózy. Ty pak tvoří základ jejich buněčných stěn. Další dva pětiuhlíkové cukry, ribóza a deoxyribóza, slouží jako páteř nukleových kyselin, RNA a DNA. Do těch zapisuje všechno živé svoji dědičnou informaci. Kde se ale cukry na Zemi vzaly, je zapeklitá otázka.
Astronomové přehlédli supermasivní černou díru. Váží jako 600 000 Sluncí
V pokusech napodobujících podmínky na naší planetě těsně po jejím zrodu vznikají jen ve stopovém množství. Nabízí se, že se na Zemi dostaly z kosmického prostoru. Naznačují to i vzorky z planetky Bennu.
Zhruba půlkilometrový asteroid navštívila v roce 2018 sonda OSIRIS-Rex. Povedlo se jí odebrat materiál, který pak dopravila na Zemi. Obsahoval hned dva ze tří výše zmíněných cukrů, ribózu a glukózu.
Převratný objev však problém původu veledůležitých látek jen odsunul. Místo otázky, kde se vzaly na Zemi, přinesl jinou. Kde se cukry vzaly ve Sluneční soustavě?
Galaxie by mohla obsahovat supermasivní hvězdy vážící jako 10 000 Sluncí
Teď se povedlo zjistit, že nejspíš vznikají samy od sebe v mezihvězdném prostoru. Skupina výzkumníků vedená Izaskun Jiménez-Serrou ze Španělského astrobiologického centra v Madridu našla důkazy o jejich přítomnosti v tzv. molekulárním mračnu G+0.693−0.027.
Od Země je vzdálené asi 26 745 světelných let. Jak už plyne ze samotného názvu, molekulární mračna jsou oblaky mezihvězdné hmoty, jejichž hustota a další vlastnosti umožňují vznik molekul. Většinu z nich tvoří vodík.
Pomocí radioteleskopů se v mračnech ale dají zachytit i další látky. Jiménez-Serra a její spolupracovníci našli v oblaku cukr erythrulózu. Skládá se ze čtyř uhlíků.
Na Zemi se dá potkat v malinách nebo v melounu. Používá se i do samoopalovacích krémů. Časem by se mohlo podařit objevit i další podobné molekuly.
