Švédský pilot stíhačky Gripen měl povolení od NATO sestřelit ruský objekt, pravděpodobně střelu Ch-101, který pronikl do polského vzdušného prostoru. Kvůli mimořádně špatnému počasí ale cíl nedokázal identifikovat, a proto nevystřelil. Deníku Rzeczpospolita to řekl velitel polského operačního velitelství generálporučík Ireneusz Nowak.
Švédská dvojice stíhaček operovala pod dohledem aliančního Střediska společných vzdušných operací (CAOC) v německém Uedemu. Právě toto velitelství vydalo podmíněné povolení, které pilotům umožňuje samostatně rozhodnout o sestřelení cíle po splnění stanovených kritérií.
Jeden ze švédských pilotů se pokusil zaměřit cíl, jenž podle předběžného vyhodnocení odpovídal ruské střele Ch-101, a hlásil, že s ní má pravděpodobně co do činění. Kvůli počasí ji však nedokázal spolehlivě rozpoznat ani vizuálně, ani pomocí palubních systémů, a palbu nezahájil.
Polská armáda podle Nowaka během útoku sledovala celkem jedenáct potenciálně nebezpečných objektů. Tři z nich skutečně přeletěly hranici.
K ochraně vzdušného prostoru odstartovaly dva polské stroje F-16 ze základny Łask a dva švédské Gripeny. Po sedmé hodině ranní vzlétly ještě F-16 ze základny Krzesiny u Poznaně. Do operace se zapojil také letoun včasné výstrahy Saab 340 a pozemní vzdušná obrana.
Polsko znalo místa odpálení i trajektorie letu a využívalo při tom data sdílená Ukrajinou. Žlutý stupeň pohotovosti platil od 1:40, v 5:49 byl zvýšen na nejvyšší červený, který trval až do poledne.
„Pokud jde o to, kdo za tímto útokem stojí, z naší strany v tuto chvíli nejsou žádné pochybnosti,“ shrnul generál Nowak. Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz incident označil za jednu z nejvážnějších provokací od začátku války na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump naopak na dotaz k události poznamenal, že Vladimir Putin do Polska omylem poslal „několik maličkých raket“.