Německo řeší penze „Husákových dětí“ o 12 let dřív. Navrhuje kroky dosud nevídané
Zatímco v Česku půjde do důchodu nejsilnější skupina tzv. Husákových dětí zhruba za 12 let, Německo stojí před podobným problémem už nyní. Jejich silné ročníky zvané babyboomers jsou o 15 až 20 let starší a zatímco dosud jsou silným motorem německé ekonomiky, brzy budou představovat velký nápor na důchodový systém. Německo navrhuje reformu penzí, která by zavedla několik dosud nevídaných opatření.
V Česku jsou nejsilnější generace ty, které se narodily v 70. letech. Podle tehdejšího prezidenta československého státu se jim přezdívá Husákovy děti. V současné době jde o lidi kolem padesátky, kteří jsou ekonomicky aktivní. Je jich zhruba 1,6 milionu, z toho asi 700 tisíc spadá rokem narození do let 1973-1976, kdy se rodilo přes 150 tisíc dětí ročně.
Podle současné legislativy půjdou Husákovy děti do penze v rozmezí let 2034 až 2046. Nejsilnější ročník 1974, kdy se narodilo rekordních 194 215 dětí, dosáhne důchodového věku v letech 2039 a 2040. Tyto roky nemusí být u každého stejné, v Česku záleží např. i na počtu vychovaných dětí u žen (jen pro ročníky 1973 a starší), roli hraje i možnost předčasného důchodu, který lze využít až tři roky před důchodovým věkem.
Kolik dětí se narodilo v Česku od roku 1945
Počet živě narozených dětí v jednotlivých letech
Zdroj: Český statistický úřad
V Německu jsou nejsilnější ročníky o něco starší, je jim nyní kolem 65 let. Německý baby boom nezačal jako v Československu v 70. letech, ale už v roce 1955. V 60. letech pak ještě zesílil. Naopak v roce 1969 přišel velmi radikální propad porodnosti nazývaný Pillenknick (pilulkový zlom). Přisuzoval se totiž rozšíření antikoncepční pilulky, i když současný pohled na důvody tohoto zlomu je širší.
Německým babyboomers je nyní 56 až 71 let. Část jich tedy do penze již odešla, většina jich má ale odchod do důchodu teprve před sebou. A Německo řeší, jak to ekonomicky zvládnout.
Němečtí baby boomers a české Husákovy děti
Kdy početné generace dosahují řádného důchodového věku
Co plánuje Německo v důchodech
Důchodová komise v Německu navrhla několik opatření, jak ufinancovat důchodový systém po odchodu silných ročníků do penze. Kancléř Friedrich Merz již oznámil, že vláda připraví příslušné zákony či změny těch stávajících. Co konkrétně hodlá Německo podniknout v oblasti důchodů? Vybrali jsme největší zvažované změny z celkem 33 doporučení.
- Automatické zvyšování důchodového věku
Německá reforma důchodů
- Letos v létě se vládní koalice CDU/CSU a SPD dohodla, že doporučení penzijní komise převede do důchodového legislativního balíčku.
- Kancléř Friedrich Merz nejprve oznámil, že by chtěl schválit reformu ve Spolkovém sněmu do konce roku 2026, později další vládní představitelé tento cíl poněkud korigovali.
- V současnosti platí, že do konce roku budou představeny návrhy některých důchodových zákonů, příští rok by se dostaly k zákonodárcům.
- Další část opatření, zejména ta, která se inspiruje Švédskem, se bude chystat v prvním čtvrtletí 2027.
Do roku 2012 byl důchodový věk stanovený na 65 let. Od té doby se postupně zvyšuje, a to až na 67 let. Zpočátku se věk odchodu do důchodu zvyšoval o jeden měsíc ročně, od roku 2024 se tempo zdvojnásobilo. Hranice 67 let se bude poprvé vztahovat na ročník 1964, který jí dosáhne v roce 2031. Nyní se jedná o prolomení hranice 67 let. Nový strop určený není.
- Předčasný důchod až od 64 let
Do předčasného důchodu je v Německu možné jít od 63 let. Podobně jako v Česku, i u našich západních sousedů je v takovém případě důchod trvale krácen. Nově by se možnost jít do předčasné penze zvedla na 64 let.
Zároveň je nyní možné, aby lidé, kteří odpracovali aspoň 45 let, šli do předčasného důchodu bez jeho krácení. Nyní je na stole otázka, zda možnost předčasného důchodu bez krácení nezrušit úplně. Na této variantě ale nepanuje politická shoda a v návrhu důchodového legislativního balíčku se projevit nemusí.
V Česku je předčasný důchod vždy krácen. U lidí s odpracovanými 45 lety ale od začátku roku 2026 platí úleva: krácení je poloviční oproti ostatním.
- Investiční důchod jako ve Švédsku a dodatečné příspěvky
Tato část navrhovaných opatření je nejvíc novátorská a vláda počítá, že její příprava potrvá déle než u předchozích částí. Inspiruje se švédským modelem a počítá s tím, že by ekonomicky aktivní lidé a firmy, které je zaměstnávají, povinně odváděli ještě další část peněz. Ty by šly do investování na kapitálových trzích a výnos z nich by pomohl financovat důchody. Doporučení je známo pod názvem Gesetzliche Kapitalrente (česky zákonná kapitálová penze nebo povinný kapitálový důchod).
Konkrétní navrhované částky jsou 2 % z hrubého příjmu, přičemž 1 % by platil zaměstnanec a 1 % zaměstnavatel. Největší výhodou tohoto systému by bylo to, že by se jím přispívalo na důchod konkrétního budoucího penzisty. Bylo by to tedy něco podobného, jako dobrovolné penzijní spoření v Česku, šlo by ale o povinný systém.
S ročníkem 1973 skončí poslední výhoda pro odchod do důchodu
V současnosti je důchodový systém v Německu i v Česku postaven na průběžném financování. Pracující odvádějí pojištění, ze kterého se platí důchody penzistům. Novinka, kterou Německo chystá, by ke zdrojům důchodu přidala druhou složku. Pracující by ji platili sami sobě, ne starší generaci. V Česku se podobný návrh nechystá, spoření na důchod je čistě dobrovolnou záležitostí a ani příspěvek zaměstnavatele není povinný.
Pro lidi, kteří nyní v Německu pracují, by to znamenalo další nárůst odvodů. Penzijní komise proto počítá s tím, že by byl postupný. Začalo by se s menším zvýšením odvodů v roce 2028 a teprve v roce 2031 by šly do Gesetzliche Kapitalrente celá dvě procenta z hrubých příjmů.
Jak se Česko chystá na důchod Husákových dětí
Generace Husákových dětí a jejich odchod do důchodu
Kdy jednotlivé ročníky dosáhnou řádného důchodového věku podle dvou variant.
V Česku se do reformy důchodů ve velkém pustila vláda Petra Fialy. Některá z opatření, která zavedla, už fungují, další teprve nabudou účinnosti a některá byla zrušena nebo u nich alespoň představitelé současné vlády Andreje Babiše uvedli, že je zruší.
Příkladem toho posledního je právě i věk odchodu do důchodu, tedy jedno z témat, které řeší nyní i Německo. V Česku i Německu platí podle nynějších zákonů postupné zvyšování na 67 let. Zatímco Německo hodlá tuto hranici prolomit, současná česká vláda naopak slíbila v programovém prohlášení návrat ke stropu 65 let. Do legislativního návrhu se ale tento slib zatím nedostal.
Vymíráme. Zachrání nás penze v 73 letech i vyšší daně pro bezdětné, radí ekonomové
V Česku již platí snížení výpočtu nově přiznávaných důchodů. Začalo v roce 2026 a bude pokračovat do roku 2035. Znamená, že do výpočtového základu pro procentní výměru důchodu se místo dřívějších 100 procent výdělku pod první redukční hranici započítá jen 90 procent. U důchodů přiznaných v letošním roce, kdy změna začala, je to 99 procent.
Předčasné důchody, o jejichž zpřísnění uvažuje Německo, se v Česku již zpřísňovaly. Krátí se všechny, pouze ty s 45 odpracovanými lety o něco méně. V Německu se některé zatím nekrátí vůbec, zda to tak ale zůstane, není jisté.
Změny v důchodech v Česku
V následující tabulce uvádíme chystané nebo již probíhající změny důchodů v Česku.