Poslednímu bruselskému summitu Evropské unie dominovala diskuse o schválení sedmiletého rozpočtu Unie na léta 2028-2034. Musí být schválen do konce roku, jenže na jeho výši nepanuje shoda. Čistí plátci do rozpočtu Unie v čele s Německem ho chtějí tvrdě seškrtat o stamiliony eur, čistí příjemci se tomu pochopitelně brání. Patří mezi ně i Česko.
Zjevně se tak bude do konce roku odehrávat horké vyjednávání napříč členskými zeměmi. Německý kancléř Friedrich Merz dal na vědomí, že bude nutné dosáhnout kompromisu, přestože postoje jednotlivých zemí jsou teď „velmi vzdálené“. Na prosincové Radě tak budou evropští lídři podle Merze potřebovat „více náhradních košil než obvykle“.
Evropa chce dělat více za méně peněz. Prosazuje to Babiš, jenže takhle svět nefunguje
Tlak na kompromis je diktován i celkovou politickou situací v Unii. Mění se v ní totiž rovnováha sil. Druhou nejsilnější unijní ekonomiku, Francii, čeká „přepřahání“ na postu prezidenta. Možné je, že do Elysejského paláce po Emmanuelu Macronovi dosedne Marine Le Penová, která se netají tím, že Unii příliš „nemusí“. Její výhrůžka Bruselu, že zkrátí francouzský příspěvek do rozpočtu EU o polovinu, jistě vyvolává nemalé obavy, přestože je to v rozporu s unijními smlouvami.
Ale i Merz je pod tlakem politické ofenzívy Alternativy pro Německo a otazník se vznáší i nad výsledky dalších parlamentních voleb v Řecku, Itálii a v Polsku příští rok. Obava, že se zde k moci dostanou též odpůrci Unie, je nemalá.
Jeden nejmenovaný diplomat ze severské země prohlásil, že „pokud se nedohodneme do konce roku, riskujeme, že se nedohodneme ani příští rok. Pak by to mohl být rozpočet v duchu Le Penové.“
Půjčili jsme si 800 miliard eur, teď je čas platit. EU čeká boj o nový rozpočet
A francouzský prezident Emmanuel Macron vzkázal svým kolegům, že od „ledna nebude prostor pro politické manévrování“. V jeho případě ovšem platí, že pod tlakem politického chaosu ve Francii tento prostor ztrácí už teď. Tak trochu se už půl roku před prezidentskými volbami stává „chromou kachnou“.
Kyjev ve složité situaci
Debata o rozpočtu je navíc ještě propojena se schvalováním další rozsáhlejší finanční podpory Ukrajině. A evropští politici budou muset i v předvolební atmosféře dokázat, že její přidělení je důležitější než řešení domácích potřeb těchto zemí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyčíslil dodatečné požadavky na obranné potřeby země na 78,1 miliardy eur, což ale představuje částku nad rámec dohodnuté půjčky ve výši 90 miliard eur na roky 2026-2027.
Ustoupit, či neustoupit? Zelenského konfrontační taktika vůči Trumpovi se prozatím vyplácí
Debata o další pomoci nemusí být jednoduchá. Merz se nicméně v rozhovoru pro britský list The Financial Times minulý týden vyjádřil jasně: „Pokud odmítneme podpořit Ukrajinu, bude to mít obrovský dopad na samotný politický řád na našem kontinentu.“
Nicméně i v samotném Německu může být debata o další podpoře Ukrajiny složitá, a to i uvnitř vládnoucí CDU. Její bývalý šéf a nynější předseda zahraničního výboru Spolkového sněmu Armin Laschet v interview pro list Die Welt uvedl, že Německo Ukrajině poskytlo vše, co jí mohlo dát, a federální vláda už nemá žádné další nevyužité zdroje, které by mohla náhle někde najít.
Zdroje podle Lascheta prostě nejsou neomezené, a to i v kontextu toho, že Německo prosazuje drastické škrty v rozpočtu EU o stovky miliard eur.
Vypadá to, že Kyjev se tak dostává do velmi složité situace: na jedné straně ho americký prezident Donald Trump tlačí dohodami s Ruskem do defenzívy a na straně druhé může ukrajinský evropský týl narazit na svoje finanční možnosti.
Americký obrat. Konflikt mezi Trumpem a Zelenským může ovlivnit výsledek války
Laschet vyslovil v této souvislosti zajímavou myšlenku: „Musíme udělat vše, co je v našich silách, abychom tento konflikt ukončili diplomatickou cestou. Koneckonců, naše zdroje nejsou neomezené.“
Zavelí k ní nakonec Berlín, i když to nutně znamená i jednání s Ruskem?
