Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se
Historik Martin Boštík (vlevo) s pamětníky Věrou Svobodovou a Josefem Sotonou
Kolektivizaci, téma, kterému společnost ještě mnohé dluží, zpracovává nová výstava v Regionálním muzeu v Litomyšli. Dokumentuje nátlak socialistického vládního aparátu vůči soukromým rolníkům, který vyvrcholil v letech 1951–1953 dramatickou Akcí Kulak. Během ní byly uvězněny a ze svých usedlostí deportovány tisíce zemědělců i s rodinami.
Reklama
Kolektivizaci a vznik jednotných zemědělských družstev přenesl do české beletrie spisovatel Jiří Hájíček v knize Selský baroko.
„Po mém dědečkovi a babičce, kteří byli sedláci a hospodařili na 24 hektarech, nemám vůbec nic. Ani jednu fotku. To je důvod, proč jsem román psal ani ne tak ze vzpomínek, protože můj jednadevadesátiletý tatínek o tom nerad mluví. Dělal jsem si rešerše v archivech a nakonec z toho vznikl příběh jedné vesnice. Byl jsem překvapen, jak kniha zarezonovala na literárním poli,“ řekl Hájíček.
Z odborného hlediska kolektivizaci na Litomyšlsku zpracoval historik Martin Boštík v publikaci Se jménem Stalin zvítězíme. Kolektivizace v okrese Litomyšl. Esej do ní napsal Pavel Kosatík.
Chtěli, abych vstoupila do strany. Já, dcera kulaka
„Toto téma je jedno z nejdůležitějších pro uzdravení naší společnosti. Věci nejdou odčinit, ale pojmenovat je, aby mladé generace věděly, že to bylo. Kolektivizace ovlivnila drtivou většinu tohoto národa nejenom tím, že se někomu vzal nějaký majetek a že děti nemohly nikde studovat. Hlavně se rozvrátily mezilidské vztahy na vesnici. Dříve byly jiné a lidé nesli neskutečně bohaté vztahy k sobě navzájem i k přírodě, která je živila,“ vysvětlil Kosatík.
Zradil je soused
Jedním ze 42 pamětníků, kteří v Boštíkově knize promlouvají, je Josef Sotona, syn sedláka Jaromíra Sotony, jenž zažil v roce 1955 vystěhování z rodného statku v Trstěnici, a to na základě smyšleného obvinění.
Reklama
„Otec hospodařil dobře, splnil všechny dodávky, neměli možnost ho do družstva dostat. Až si náš soused jednou půjčil naše koně a ukradl v lese dřevo. Státní bezpečnost využila jeho německého původu a poštvala ho proti otci. Estébáci mu nařídili, ať řekne, že Sotona ho ke krádeži navedl. Když to neudělá, vyřídí si to s ním jako s bývalým příslušníkem wehrmachtu,“ popsal Sotona.
Jeho otec nakonec dostal šest měsíců ve vězení. Když byl zavřený, zakázali jim komunisté bydlet na statku a vystěhovali je na druhý konec vesnice do zchátralé chalupy. Pole a majetek spolklo družstvo.
Soused se v roce 1989 ke všemu Sotonovým přiznal. „Velice toho litoval. Měl tři děti, byl to dělník a pořád žil pod hrozbami StB, že ho odsunou,“ vzpomínal Sotona.
Socialistické řešení
Rodina byla připravená i na variantu, že se jednou k zabaveným polnostem a statku dostanou. A Josef Sotona byl vybrán jako nástupce. Dostal se i na vysokou školu, ale hned v prvním ročníku v roce 1971 přišel na rektorát dopis z JZD Trstěnice, že na vysoké škole studovat nesmí, protože musí zajistit hospodaření na této půdě.
„Rektor mi tehdy řekl, ať to vyřeším ‚socialistickým způsobem‘. Nevěděl jsem, co to znamená, ale podal jsem přihlášku do JZD… Tam mě ovšem nepřijali, což jsem pak tlumočil panu rektorovi. ‚Tak jste splnil veškeré podmínky socialistického soužití a můžete dál pokračovat ve studiu,‘ řekl mi k tomu a já tak mohl dostudovat,“ uvedl pamětník Josef Sotona.
Silné emoce
Otec Josefa Sotony se dožil návratu polností a statku. Sotonovi jako jedni z prvních zažádali o 20 hektarů půdy. Nyní hospodaří na násobcích tohoto výměru.
Reklama
„Když obilí poprvé vzešlo a s tátou jsme se šli podívat, jak roste, bylo na něm vidět veliké dojetí, slzy v očích, že jsme se mohli vrátit,“ vzpomíná Sotona, který připomněl i svou babičku, která vždycky věřila, že se jednou všechno změní.
„Celou dobu mi říkala: ‚Nikdy nic nesmíš bourat, ještě budeš jednou hospodařit‘,“ zavzpomínal na ženu, která se ovšem bohužel vrácení statku a polností nedožila.
Kulaci na Litomyšlsku
Nelehká léta kolektivizace v bývalém okrese Litomyšl v letech 1949–1960 připomíná kniha historika a religionisty Martina Boštíka Se jménem Stalin zvítězíme. Kolektivizace v okrese Litomyšl. Publikace vychází z archivních pramenů a rozhovorů se čtyřmi desítkami pamětníků. Připomíná osudy menších rolníků i velkých sedláků, perzekuce, konfiskace majetku a nucená vystěhovávání, včetně neblaze proslulé Akce „K“.
Kniha je tematicky spojená s výstavou v Regionálním muzeu v Litomyšli, které nabízí i komentované prohlídky s Martinem Boštíkem. Jejich termíny jsou na webu muzea.
Publikace Martina Boštíka s grafickou úpravou Jiřího Lammela se zřejmě bude ucházet o cenu Kniha roku.
Jediný záznam soudu s kulakem. Archiváři zrekonstruovali proces z 50. let
Reklama
Výběr článků
Jako útok na Kapitol, řekl Babiš k protestům u Sněmovny
Rozvášněný dav se pokusil násilím vniknout do Sněmovny
Muž předal zaběhnutého psa majitelce. Její příbuzný ho pak napadl a těžce zranil
Evropu bičuje orkán. Bouře Austen se projeví i v Česku
Zemřel hudebník a šéf Evropy 2 David Šmídt
Chtěly mě vyhnat z bazénu, stěžuje si stomička. Je to lež, tvrdí termály
Mám právo znovu kandidovat na prezidenta, prohlásil Trump
Novotný bude v Praze-Řeporyjích místostarostou, jeho sestra starostkou
Reklama
Jako útok na Kapitol, řekl Babiš k protestům u Sněmovny
Utište emoce a dodržujte pravidla, vyzval politiky Pavel
ON-LINE: Protesty v Evropě, policie už nasazuje slzný plyn
Policie vyšetřuje úmrtí muže v pražském Braníku
Super.cz
Sport.cz
Garáž.cz
