Dokázali byste jmenovat světového státníka, kterého si Donald Trump předchází? Kterého nejen neuráží, ale téměř uctívá? Ještě loni se tak leckomu mohl jevit Vladimir Putin, ale to už je pryč. Trumpovi došlo, že rychlý konec války na Ukrajině s ním nedohodne.
Teď je tím mužem korunní princ Muhammad bin Salmán, faktický vládce Saúdské Arábie. Kdo tomu nevěří, může si najít snímky té dvojice: Trump klidně sedí a naslouchá korunnímu princi. Ale to hlavní přinesla středa.
Ve středu USA a Saúdská Arábie podepsaly dohodu o získání americké jaderné technologie. Civilní technologie pro energetiku. Bylo tím dovršeno něco, co se chystalo léta a má významy energetiku daleko přesahující.
Bude Rijád obohacovat uran?
Svým způsobem je to ukázka Trumpovy transakční politiky ve stylu „něco za něco“. Situace, z níž profitují obě strany. Saúdská Arábie získá cosi bezprecedentního.
Trump dal poslední šanci jednání s Íránem. Chystal už nový útok na úterý
Nejen americkou jadernou technologii, ale asi – jak médiím sdělují pod rouškou anonymity úředníci – i možnost obohacovat uran na svém území. Myšleno obohacovat do nízkého stupně, použitelného v energetice, nikoliv do stupně nezbytného pro jaderné zbraně. A dělat to víceméně bez dozoru.
To působí bezprecedentně. Ta situace může podle skeptiků vyústit v závody v obohacování, v jakýsi „íránský scénář“ a cestu k jaderné zbrani.
Když roku 2009 USA uzavřely takovou dohodu se Spojenými arabskými emiráty, měla výrazné pojistky. Emiráty přistoupily na inspekce, podepsaly zvláštní protokol s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii a souhlasily s tím, že se vzdávají práva vyrábět vlastní jaderné palivo. Říká se tomu „zlatý standard“, ale velká část z toho ve středeční smlouvě se Saúdy chybí.
Proto se za velkého profitéra středeční dohody může považovat saúdský princ Muhammad bin Salmán. Plní to, co sliboval před lety. Že pohne svou zemi k diverzitě v národohospodářství i energetice, Že Saúdská Arábie přestane být plně závislá na ropě. A především: posílí prestiž.
S Českem zdvojnásobíme obchod, tvrdí Saúdové. Macinka v Rijádu nabízí radary
Saúdská Arábie i princ chtějí získat prestiž země, jež se v jaderných technologiích, ambicích a cílech dostane na úroveň Íránu, přitom se souhlasem USA. Kdo z vás to má? Tak se mohou Saúdi ptát v regionu. I ve Spojených arabských emirátech, které sice rovněž získaly americký souhlas, ale daleko více omezený a kontrolovaný.
Zapomeňte na americké kiksy
Za profitéra se ovšem může považovat i Donald Trump. Středeční dohoda mu potvrzuje, že speciální vztah USA se Saúdskou Arábii trvá a Rijád má na spolupráci zájem. Že i když Trumpova Amerika udělala velké kiksy, i když nedokázala ochránit země regionu před útoky z Íránu, i když v Saúdské Arábii vládla ze sázky na USA a Trumpa frustrace, vedení v Rijádu a korunní princ mají věci pod kontrolou. Jinak by vsadili na jiné parťáky, že.
Rijád teď uvažuje takto. Bude-li na saúdském území přítomná americká jaderná technologie, Američané budou mít o důvod víc tuto zemi bránit. Jinými slovy, posiluje to vzájemnou vazbu. Pro Trumpa je to něco, co válcuje jeho jarní spor s princem Muhammadem, když Saúdská Arábie odmítla poskytnout svůj vzdušný prostor pro vojenské operace při doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu.
Princ odsunul Izrael na vedlejší kolej. Saúdové v Bílém domě bodovali
„Je to dar od USA a těch poslední dobou moc nebylo,“ popsala to Dina Esfandiary, analytička agentury Bloomberg. „Alespoň Saúdové to tak vnímají.“ To vše může Trump považovat za plus. Ale připomeňme, že jeho velkorysost nespadla z nebe. Že je spíše vynucována tlakem.
Hlavně aby se neobrátili na Čínu
Saúdové i jejich korunní princ se netajili tím, že nezískají-li pomoc v jaderné technologii od USA, obrátí se jinam. Na Čínu, Rusko, Francii nebo Jižní Koreu. Proto Trump tak vyměkl. Proto měl motivaci k uctění saúdského korunního prince.
Ještě je v paměti rok 2023, kdy se role prostředníka mezi rozhádaným Teheránem a Rijádem ujala Čína. Oba státy oznámily obnovení vztahů v Pekingu a v novinách se objevily titulky: „Políček americké diplomacii.“ Proto chce Trump podobným scénářům předcházet. I za cenu velkorysých podmínek pro vývoz americké jaderné technologie.
Je to riziko? Dokud budou mít Saúdskou Arábii pod palcem Saúdové (a v zemi, která získala identitu i název podle nich, to jinak být nemůže), pak to příliš riskantní není. Často se říká, že Saúdská Arábie a Írán je „jeden za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou“, ba že nebezpečnější je sunnitská Saúdská Arábie než šíitský islám. Prý proto, že sunnitský islám napájí džihádisty. Jenže co se týče teroru s přímou podporou státu, militantních skupin typu Hamásu, Hizballáhu či Hútíů, v tom s převahou vede Írán. Takže Trumpova vstřícnost k Rijádu je logická, i když vzniká pod tlakem.
