Hokejoví Oceláři Třinec minulý měsíc vyjeli na led i s Lukášem Jaškem, který má za sebou pět sezon ve Skandinávii. Jenže šikovný útočník je neposílí. V neděli odletěl do finského Tampere, kde bude hrát druhou sezonu za tamější Ilves.
„Je to místní hráč, takže kdyby se v budoucnu chtěl vrátit, budeme jen rádi. Také proto mu umožňujeme trénovat s námi. Jenže má podepsaný kontrakt jinde,“ pousmál se třinecký trenér Boris Žabka.
„Těší mě, že je o mě zájem. Jsem odsud, jsem třinecký odchovanec, takže určitě bych se jednou rád vrátil, ale letos to určitě nebude,“ konstatoval Jašek. „Soustředím se teď na Finsko, a co bude za rok, to se uvidí.“
Možnost připravovat se s třineckými hokejisty si pochvaluje. „Trávím tady celé léto, takže jsem rád za příležitost připravovat se s klukama i na suchu.“
Neuvažujete už o tom, že byste se za rok vrátil?
Jak jsem říkal, teď myslím jen na Finsko, a co bude pak, se teprve ukáže.
Kvalita české extraligy se zvedá. Jak je na tom finská soutěž?
Každá soutěž se posouvá. Ty ligy jsou ale odlišné, co se týče švédské, finské, české, švýcarské, každá má něco, všechny se ale posouvají rychlostně. Každým rokem je hra rychlejší a rychlejší, silnější, přípravy jsou důkladnější.
Lukáš Jašek po tréninku hovoří s novináři.
Sledujete Třinec, který byl v předešlých sezonách mimořádně úspěšný?
To je samozřejmé, jsem odchovanec. Žijeme tady s rodinou, mám tady veškeré přátele, takže Třinec sleduju hodně a i extraligu. Kluky podporuji na dálku, a když mám příležitost, podívám se na zápas.
Vy jste zhruba před pěti roky uzavřel boj o NHL a vrátil se do Evropy. Jste se svou dosavadní kariérou spokojený?
Nabírám strašně moc zkušeností. Už jsem toho prošel hodně a ještě mě toho hodně čeká, doufám teda. Byl jsem tři roky v Americe (v nižší soutěži AHL), dva ve Švédsku a teď už budu čtvrtou sezonu ve Finsku, takže mohu být se svou kariérou spokojený. Snažím se ale na sobě furt makat, ať můžu hrát co nejdéle.
Byl jste i v reprezentaci, ale po tom, co jste výborně odehrál Švédské hry v roce 2024, jste se už do národního mužstva pořádně nedostal.
Jsou to asi dva roky, ale nijak se na reprezentaci neupínám. Soustředím se na sebe, abych každý den odváděl nejlepší práci, co mohu, ať se můžu posouvat a hrát co nejlépe. To je pro mě nejdůležitější.
Takže z národního týmu se vám už nikdo neozval?
Ne, od té doby nic, takže jsem se celou dobu zaměřoval čistě na klubový režim.
Když se podíváme na vaše statistiky, pořád převažují asistence. Tudíž raději na góly přihráváte, než byste je střílel sám?
Určitě bych chtěl dávat více gólů. Ale asi nejsem střelec. Snažím se tvořit hru a najít kluky v lepší pozici, než jsem já. Ale góly dávám rád, doufám, že mi to bude v příští sezoně padat více.
Nářečí nerozumím, ale jako cizinec se necítím. Pyrochtu v Třinci nadchlo zázemí
Jste hráčem Ilvesu, ale v Tampere je i konkurenční Tappara. Je mezi kluby velká řevnivost?
Panuje tam taková přátelská atmosféra. Máme i společnou arénu, takže si musíme ohledně tréninků vyhovět. Vše ale funguje dobře. Zápasy jsou samozřejmě vyhrocenější, je to derby, vždycky je plno. Pro město je to takové speciální.
Který klub má více fanoušků?
Určitě Ilves. (usmál se)
Je atmosféra při derby srovnatelná s tou při zápasech Třince s Vítkovicemi?
Je to jinačí, protože Finové jsou takoví chladní, fandí méně, než je zvykem tady v Česku. Ale i tak je to celkem vyhrocené.
