Hlavní zprávy

Vyšší sazby ČNB zdražují hypotéky. Co udělají s cenami bytů?

Vyšší sazby ČNB zdražují hypotéky. Co udělají s cenami bytů?

Když Česká národní banka zvýší základní sazbu, české banky do nových úvěrů obvykle promítnou jen část zvýšení. I to však stačí, aby se domácnosti splátka citelně zvedla. U cen bytů je odpověď složitější. Vyšší sazby sice oslabují kupní sílu zájemců, na cenách se to ale projeví později.

ČNB od roku 2004 sleduje průměrnou sazbu, za kterou banky a stavební spořitelny skutečně poskytly nové hypotéky. Srovnání s dvoutýdenní repo sazbou (hlavní úrokovou sazbou ČNB) ukazuje, že se obě zpravidla pohybují stejným směrem. Nejtěsnější vztah vychází, když změně repa dáme před hypotečními sazbami náskok jednoho až tří měsíců.

Síla tohoto vztahu se v čase mění. V letech po finanční krizi zůstávalo repo dlouho blízko nuly, zatímco hypoteční sazby měly dost prostoru pro pohyb oběma směry. Po roce 2020, kdy centrální banka začala se sazbami hýbat mnohem výrazněji, se také jejich vývoj znovu sblížil.

Dobře je to vidět na cyklu, který začal na jaře 2021. Když ČNB zvýšila repo téměř o sedm procentních bodů, sazba nových hypoték stoupla zhruba o polovinu tohoto přírůstku. Při následném snižování se do hypoték přenesla jen asi čtvrtina poklesu. V roce 2023 dokonce banky půjčovaly na bydlení levněji, než kolik činila základní sazba ČNB. Jednoduchý vzorec „repo plus marže“ by tak tehdy minul skutečnost i ve znaménku.

Banka totiž klientovi slibuje sazbu na několik let. Při stanovení ceny proto sleduje také dlouhodobé tržní sazby, odhaduje budoucí kroky ČNB a přihlíží k tomu, co nabízí konkurence. Že se pořadí může i obrátit, ukázalo jaro 2026. Hypotéky tehdy začaly zdražovat ještě před červnovým zvýšením repa.

Domácnosti čeká dvojí úder. Drahý plyn může vystřelit sazby hypoték nad šest procent

Záleží i na tom, na jak dlouho si domácnosti sazbu sjednávají. V Pobaltí, kde převažují úvěry s proměnlivou sazbou, se do hypoték přenáší větší část změny základní sazby. Česko má v tomto ohledu blíž k Německu, Francii nebo Spojeným státům. Ze srovnání vychází pro Česko za celé sledované období přenos přibližně třetinový.

Kolik to znamená v korunách

Co to udělá s rodinným rozpočtem? U pětimilionové hypotéky na třicet let vycházela při sazbě z jara 2021 měsíční splátka asi na 18 600 korun. Při sazbě z května 2023 by stejný úvěr stál už 27 700 korun měsíčně, tedy téměř o polovinu víc. Kdo mohl dál splácet jen původní částku, dosáhl na úvěr přibližně o třetinu menší.

Kdo může za drahé hypotéky? Nobelisté potvrzují, že je ČNB neovlivňuje jen činy

I menší posun je v korunách znát. Když hypoteční sazba stoupne ze čtyř a půl na pět procent, u stejného úvěru přibude ke splátce zhruba patnáct set korun měsíčně. Pocítí to ten, kdo si právě půjčuje nebo komu končí fixace. Klientovi s pevnou sazbou na další tři roky se teď splátka nepohne.

Jak sazby ovlivňují ceny nemovitostí

Zdálo by se, že jestliže kupující dosáhne na úvěr o třetinu menší, prodávající bude muset o třetinu slevit. Jenže výše úvěru a cena bytu jsou dvě různé věci. Někteří zájemci mohou přidat vlastní peníze, jiní sáhnou po menším bytě nebo nákup odloží. A prodávající může se slevou počkat.

Ceny nájmů klesají. Je to varování pro řadu investorů, že cihla není jistota

Podle údajů Banky pro mezinárodní platby (BIS) skončilo prudké zdražování bytů z roku 2021 se zpožděním. Nominální ceny vystoupaly na vrchol až ve třetím čtvrtletí 2022 a do následujícího jara klesly o necelá čtyři procenta. Po započtení inflace byla změna podstatně větší. Na podzim 2023 byly nemovitosti reálně asi o šestinu levnější než na konci roku 2021.

Pak byty začaly znovu zdražovat, přestože se hypoteční sazby stále pohybovaly kolem pěti procent. Ve druhém čtvrtletí 2026 už byly nominální ceny téměř o třetinu nad koncem roku 2021. Po očištění o inflaci však byly zhruba tam, kde začaly. V českých datech se vyšší sazby pojí se slabším růstem reálných cen přibližně o tři až čtyři čtvrtletí později. Výsledek přitom do značné míry ovlivnil jediný výrazný úrokový cyklus.

Co ukazuje svět

Ve srovnání zhruba padesáti ekonomik je vztah mezi změnou základní sazby a pozdějším růstem cen slabý. Výmluvný příklad nabízí eurozóna. Německo, Finsko i Řecko zažily po roce 2021 stejné zvýšení sazby Evropské centrální banky. Do konce roku 2024 přitom reálné ceny bydlení v Německu a Finsku přibližně o pětinu klesly, zatímco v Řecku zhruba o pětinu vzrostly.

Také odborné studie ukazují, že dopad může přicházet postupně několik let. Přehled výzkumů, který sestavili Ehrenbergerová, Bajzík a Havránek, dospěl při zvýšení základní sazby o procentní bod k průměrnému poklesu cen bydlení zhruba o procento po dvou letech. Výsledky jednotlivých studií se ale značně liší. Použít tento průměr jako předpověď pro konkrétní byt by znamenalo přisoudit mu přesnost, kterou nemá.

Co z toho plyne

U hypoték dávají česká data praktické vodítko. Zvýšení repa o jeden procentní bod odpovídá zhruba třem až pěti desetinám bodu na sazbě nové hypotéky. U třicetiletého úvěru to představuje přibližně o čtyři až šest procent vyšší splátku. Při cestě dolů mohou banky zlevňovat pomaleji, jak ukázal poslední cyklus.

Pohádky o dostupném bydlení? K ničemu. Jen čekáme až mladí a vzdělaní začnou z Česka utíkat

U cen nemovitostí takový přepočet nefunguje. Dražší hypotéka kupujícím zmenší rozpočet, ale o tom, za kolik se byt nakonec prodá, rozhodují také příjmy domácností, nabídka bytů a úvěrové podmínky. Česká zkušenost ukazuje, že značná část zlevnění může proběhnout přes inflaci. Čekat po zvýšení sazeb stejně výrazný pokles částek v kupních smlouvách by proto byla chyba.

Možná jste zmeškali