Rozhodnutí o podobě evropské účasti na jednání o možnostech ukončení války na Ukrajině, mírové dohodě mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla být i součástí širšího ujednání o nové podobě evropské bezpečnostní architektury, bylo spojeno s velmi nepříjemnou zprávou pro Kaju Kallasovou. S vysokou představitelkou pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie a místopředsedkyní Evropské komise se totiž nepočítá.
Po neformálním summitu EU v Dublinu minulý pátek předseda Evropské rady António Costa oznámil, že vyjednávací tým bude zahrnovat poradce pro národní bezpečnost z Francie, Německa, Polska, Itálie a Velké Británie a zástupce Evropské komise a Rady. Kallasová v týmu není.
Nedochází tak k porušení nebo prolomení smluv EU? Podle nich je totiž vysoká představitelka tím představitelem, který vede zahraniční politiku Unie na nejvyšší úrovni. Teď ovšem stojí zcela mimo jednání, které bude řešit jednu z nejzásadnějších otázek posledních desetiletí a může předurčit i budoucí postavení Evropy.
Jak dostat Kallasovou pod kontrolu
Kolem vyřazení Kallasové se přitom roztočila zajímavá „bruselská hra“. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Kallasovou „nemusí“ a snaží se jí osekávat autoritu i pravomoci, zmínila, že unijní šéfdiplomatka „nemůže vznášet požadavek na výlučná vyjednávací práva“ a zdůraznila, že členské státy samy rozhodují, kdo bude Evropu reprezentovat na mezinárodní scéně.
Měla by Kaja Kallasová být v týmu EU pro vyjednávání s Ruskem?
Costa také zmínil pravomoci evropských institucí. Podle smluv EU zastupuje předseda Evropské rady blok v otázkách zahraniční politiky a bezpečnosti na úrovni hlav států a vlád. Tím se projevil i institucionální konflikt. Zatímco Kallasová zdůrazňuje svou roli hlavního diplomata EU, Evropská rada, Komise a vlády členských států prosazují rozdělení pravomocí mezi sebou.
K tomu lze též dodat, že především Francie a Německo chtějí reformovat Evropskou službu pro vnější činnost (EEAS), které Kallasová velí. Cílem je propojit ji více s Komisí, což někteří úředníci vnímají jako pokus dostat funkci nejvyššího diplomata pod kontrolu unijní výkonné moci.
V pozadí odstavení Kallasové ovšem může být i otázka její akceptace partnery, kteří budou kolem vyjednávacího stolu. Někteří unijní diplomaté, kteří si přáli zůstat v anonymitě, podle portálu Politico spekulovali o tom, že Kallasové kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa a její silný protiruský postoj byly tím hlavním důvodem pro její vyloučení z jednání. Sama Kallasová ovšem připustila, že vedení Kremlu ji nechce vnímat jako vyjednávací partnerku kvůli jejímu postoji vůči Moskvě.
Jaké jsou její karty?
Vzdát se ale podle všeho nehodlá. „Vyndejte smlouvy a přečtěte si je,“ řekla novinářům v Bruselu, když se jí ptali na její nepřítomnost ve vyjednávacím týmu. „Kdo se zabývá otázkami bezpečnosti a zahraniční politiky? Takže, jak vždy říkáme našim partnerům, právní stát v Evropě je ve skutečnosti smlouvami… Takže si za svými slovy stojím. A jsem připravena tuto práci [vyjednávání] také vykonávat.“
Osel, pes, kočka a kohout. Kdo bude vyjednávat za Evropu o míru?
Má ale bývalá estonská premiérka, která je ve funkci šéfdiplomatky od roku 2024, karty v rukou? Nevypadá to tak. Server Eurointelligence.com, který je velmi dobře informován o tom, co se děje v bruselském zákulisí, ve čtvrtek napsal, že to, co se teď kolem Kallasové odehrává, se rovná jejímu faktickému odvolání z funkce.
Účast Evropy na vyjednávání s Ruskem si tak vyžádala nečekanou oběť…