Exploze hněvu mladých? Co signalizují současné protesty, které zachvacují Evropu

Máme za sebou další kolo rozsáhlých protivládních protestů ve Francii. Desítky tisíc demonstrantů pochodovaly o víkendu Paříží a ulicemi dalších francouzských měst. Pařížského pochodu, který zorganizovala hlavní francouzská studentská unie UNEF, se zúčastnili také odboráři, farmáři, klimatičtí aktivisté a žluté vesty, hnutí, které se poprvé objevilo v roce 2018 během protestů proti cenám pohonných hmot.

Opět se protestovalo proti vysokým životním nákladům, drahým energiím, klesající kupní síle obyvatel a neuspokojivému stavu školství. Zmobilizovaná policie se 70 tisíci příslušníky v terénu musela i tentokrát čelit násilným excesům extremistů, kteří protesty využívají pro své cíle, rabování a ničení veřejného majetku. S napětím se čeká na generální stávku vyhlášenou na 5. listopad.

Už teď ale nepokoje silně dopadají na ekonomiku. Kvůli vnitropolitické nestabilitě v uplynulých týdnech vzrostly náklady na francouzský státní dluh a úrokové sazby desetiletých dluhopisů se vyšplhaly na nejvyšší úroveň za více než 20 let. Politolog Grégoire Roos z vlivného britského think tanku Chatham House o dění ve Francii poznamenal, že dochází k rozkladu francouzské společenské smlouvy: „Záběry chaosu posilují dojem anarchie a země, která postrádá jasné politické směřování. A v krajním případě připomíná selhávající stát.“

Francie je v krizi, nikoli však v rozkladu. Příští týdny ovlivní i jarní prezidentské volby

Další vážný vnitřní problém

Protesty nezachvacují pouze Francii. Už mají celoevropský rozměr. Mladí Španělé a Portugalci postavili stany v Madridu a Lisabonu na protest proti vysokému nájemnému. Španělská revolta vede i k předčasným parlamentním volbám na konci listopadu. Italští studenti vyšli do ulic a požadovali lepší podmínky ve školství, i když jejich demonstrace podobně jako ve Francii narušili rabující výtržníci.

Mladí Řekové a Rakušané protestovali proti škrtům ve financování univerzit. Mladí Němci údajně plánují demonstrace na konec tohoto měsíce a jeden z německých levicových lídrů navrhl, aby si vzali příklad z Francie a propojili různá politická hnutí v rámci veřejných protestů.

Francie v plamenech. Pouliční nepokoje bývaly a jsou pro zemi typické, mnohdy slavily úspěch

Co tyto protesty signalizují? Frustraci a pocit, že evropská politika nedokáže naplnit potřeby příští generace. Dá se možná mluvit i o jakési „explozi hněvu“ generace Z, která vidí, že přestává platit slib liberální demokracie, že bude mít lepší životní podmínky než generace současná. Mají ale tradiční středolevicové nebo středopravicové strany fungující recepty na kumulaci společenských problémů? Nevypadá to tak. Vždyť například úsporná opatření ve školství poškozují intelektuální potenciál a budoucí vyhlídky mladé generace.

Celá Evropa začíná mít další vážný vnitřní problém v době, kdy čelí mimořádným geopolitickým výzvám kvůli politice USA a válkám na Ukrajině a v Íránu. Navíc na svou šanci v nadcházejících volbách v několika evropských zemích čeká i krajní pravice, které rostoucí nestabilita hraje do karet.

Autor je bezpečnostní analytik