Mzdy v Česku ve většině oborů a regionů rostou letos nejčastěji o 4 až 6 %. Vyšší růst zaznamenávají především nedostatkové technické a provozní profese. Firmy však stále častěji ustupují od plošného navyšování mezd a zaměřují se na cílené odměňování klíčových a nedostatkových pracovníků. Po kom je klíčová poptávka a jakou mzdu v jednotlivých oborech dosahují vybrané profese a co očekávat v příštím roce?
ilustrační snímek
Při náboru vedle samotné mzdy nabývají na významu i flexibilita, lokalita a možnosti profesního rozvoje. Zájem firem se v rostoucí míře upírá na zkušené specialisty a pracovníky schopné propojit svou odbornost s technologiemi a daty, naopak počet příležitostí pro absolventy bez praxe klesá. Vyplývá to z letošního rozsáhlého Mzdového průzkumu Grafton Recruitment a Gi Group, který zahrnuje více než 350 pracovních pozic v devíti hlavních segmentech trhu napříč Českem.
„Mzda zůstává při rozhodování o nové pracovní nabídce nejdůležitějším faktorem, z pohledu uchazečů ale stále častěji rozhoduje celý balíček podmínek. Sledují flexibilitu, pracovní dobu, dojezdovou vzdálenost, která by ideálně neměla překročit půl hodiny, pracovní prostředí nebo možnosti dalšího rozvoje. Zaměstnavatelé proto musí při náboru mnohem více přemýšlet nad celkovou atraktivitou své nabídky,“ říká Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a Gi Group.
Regionální rozdíly zůstávají výrazné jak ve mzdách, tak i v dostupnosti pracovníků. Nejvyšší mzdy jsou tradičně v Praze a středních Čechách, nejnižší pak v Karlovarském kraji, kde průměrná hrubá mzda činí o 14 % méně, než je celorepublikový průměr. Specifická situace panuje také v Ústeckém kraji, odkud část kvalifikovaných pracovníků odchází za lepším ohodnocením do sousedního Německa, přesto zde rostly mzdy druhým nejpomalejším tempem v ČR. Zdejší okresy se pak paradoxně spolu s Karvinou a Bruntálem řadí mezi regiony s nejvyšším počtem uchazečů na jedno pracovní místo.
V nabídce zkrácených úvazků však Česká republika stále zůstává hluboce pod evropským průměrem. Na konci roku 2025 pracovalo podle dat Českého statistického úřadu na částečný úvazek více než 514 tisíc lidí, což je zhruba desetina všech zaměstnaných. Evropský průměr ovšem přesahuje 17 %.
Vyšší tlak, větší odpovědnost. Proč manažeři narážejí na své limity
Firmy hledají praxi, absolventi vyšší mzdu
Uplatnitelnost absolventů není i přes hlad firem po nových zaměstnancích snadná a komplikuje ji jejich nedostatečná připravenost na praxi. Největší nedostatek kandidátů a tedy vysoká šance najít dobrou práci panuje v technických oborech, zejména ve strojírenství a elektrotechnice. Naopak největší přetlak uchazečů se objevuje v administrativě, zákaznických službách, marketingu a HR, kde je konkurence velmi vysoká a část absolventů zde končí i mimo svůj vystudovaný obor.
Přestože nástupní mzdy meziročně mírně rostou, přetrvává rozdíl mezi očekáváním absolventů a možnostmi zaměstnavatelů. „Absolventi vstupují na trh práce s vyššími mzdovými očekáváními než před několika lety, protože výrazně vzrostly i jejich životní náklady, zejména pak náklady na bydlení. Zaměstnavatelé ale zároveň očekávají, že vyšší nástupní mzda bude podložena odpovídajícími dovednostmi. Velkou výhodu proto mají mladí lidé, kteří už během studia získali praxi, ovládají cizí jazyky a umějí pracovat s digitálními technologiemi včetně AI nástrojů,“ říká Martin Malo. Zároveň upozorňuje na vyšší fluktuaci v této skupině zaměstnanců, která klade velký důraz na flexibilitu a dobrou značku zaměstnavatele.
Jak poznat toxickou firmu už při pohovoru a nespálit se
Technologie mění požadavky napříč profesemi
Jedním z nejsilnějších trendů letošního roku je rostoucí prolínání tradičních profesí s technologiemi. Firmy už nehledají pouze úzce zaměřené specialisty, ale pracovníky schopné kombinovat oborovou expertizu s daty, automatizací a digitálními nástroji.
„Technologické dovednosti už dávno nejsou doménou IT. Ve výrobě roste význam automatizace a datové analytiky, ve financích technologie přebírají rutinní činnosti a v marketingu se standardem stává práce s AI a automatizací. Pro zaměstnance to znamená nutnost průběžně rozšiřovat své kompetence, pro firmy zase větší důraz na rozvoj a rekvalifikaci vlastních lidí,“ poznamenává Martin Malo.
Trh práce se mění rychleji než kdy dřív. Firmy čelí souběhu hned několika zásadních trendů: stárnutí populace, digitalizaci, nástupu umělé inteligence i proměně očekávání zaměstnanců. Zároveň se potvrzuje, že flexibilita není benefit, ale ekonomická nutnost. Nejde přitom pouze o práci na dálku. Stejně důležitá je flexibilita pracovní doby, zkrácené úvazky, sdílená pracovní místa nebo možnost lépe plánovat směny. Díky těmto nástrojům mohou zůstávat ekonomicky aktivní studenti, rodiče malých dětí, lidé pečující o blízké i pracovníci ve vyšším věku. Větší kontrolu nad svým časem chtějí dnes mít i zaměstnanci ve výrobě. Rozhodující pro ně je, zda mohou ovlivnit rozpis směn a jaké podmínky jim firmy za náročnější režim nabízejí.
Co čekat v jednotlivých oborech?
Průzkum zároveň zmapoval aktuální trendy v jednotlivých oborech – od IT, přes výrobu, finance, stavebnictví, lidské zdroje i právo až po obchod, administrativu, farmacii a zdravotnictví. Jaká jsou hlavní zjištění a co můžeme v těchto oborech očekávat?
