Na první pohled připomíná natáčení každou jinou televizní pohádku. Režisér sleduje záběry na monitoru, herci trénují své role a štáb chystá další scénu. Jenže místo mluvených dialogů se na place komunikuje českým znakovým jazykem. Režisér Pavel Jandourek se přitom při práci spoléhá na dvě tlumočnice, které překládají pokyny mezi ním a herci. Přesto podle něj jazyková bariéra téměř není. Česká televize právě připravuje už jedenáctou vánoční pohádku pro neslyšící.
Snímek s názvem Poslední sudička vzniká v ateliérech na Kavčích horách, v Průhonickém parku i v Koněprusech, a o Vánocích ji stejně jako v minulých letech uvidí neslyšící i slyšící diváci.
„České pohádky ve znakovém jazyce jsou světovým unikátem. Nevím, že by se kdekoli jinde na světě v takovém rozsahu natáčely. V našich pohádkách není žádné tlumočení potřeba, protože postavy v příběhu samy přímo znakují. Neslyšící diváci tak mají vlastní dramatickou tvorbu, která není do znakového jazyka jen tlumočena, ale která je jím vytvářena,“ vysvětluje kreativní producent Luděk Horký.
Pohádky jsou přitom od začátku koncipované tak, aby jim rozuměli všichni. Vedle neslyšících herců totiž každoročně propůjčují postavám hlasy známí čeští herci a herečky. „Je to dělané tak, aby byla pohádka opravdu pro všechny. Aby tomu jednak tomu rozuměli neslyšící, ale i aby si to na Štědrý den mohlo pustit i slyšící diváctvo,“ uvádí dramaturgyně pohádky Klára Vlasáková.
Dvě tlumočnice na celý štáb
Pro režiséra Pavla Jandourka, kterého mohou diváci znát například ze seriálu Maharal, je to premiéra. Přiznává, že ještě loni žádnou pohádku v českém znakovém jazyce neviděl.
„Když jsem byl osloven dramaturgy České televize, zda bych nezkusil tento formát pro děti se sluchovým postižením zrežírovat, okamžitě jsem si pustil podobnou tvorbu České televize z posledních let. Byl jsem fascinován tím, na jaké úrovni ji naše veřejnoprávní televize scenáristicky, herecky i výpravně zvládá. Nejvíc mě ale překvapilo, že jsem po několika minutách téměř zapomněl, že herci znakují, a prostě jsem se nechal unášet příběhem,“ říká režisér.
Na natáčení jsou na celý štáb jen dvě tlumočnice, které překládají pokyny mezi štábem a herci i samotné dialogy. Vedle režiséra navíc sedí jazykový poradce, který hlídá správnost jednotlivých znaků.
„Daniela s Evičkou mi vše překládají, takže ta jazyková bariéra tady ani úplně není. Načítají mi i dialogy, takže když se dívám na monitor, vím, co postavy říkají. Je to trošku komplikovanější, ale jinak je to jako každá jiná pohádka,“ dodává Jandourek.
Zlobivá sudička a hodný obr
Samotný příběh je sám o sobě unikátní. Nejde totiž o klasickou pohádkovou romantiku. Tvůrci a dramaturgyně se odpoutali od klasických stereotypních povah postav, a dali jim tak na první pohled možná netradiční rysy.
Hlavní postavou je mladá sudička Mořenka, která by lidem nejraději nadělovala jen štěstí a dobrý život. Když ale při věštbě spatří malého prince Vincenta ohroženého obrem, začne pochybovat o smyslu svého poslání a rozhodne se ostatní sudičky opustit.
Ani princ není typickým pohádkovým hrdinou. Podle dramaturgyně Kláry Vlasákové je od začátku cvičený k tomu, aby byl „velký maskulinní obrobijec“, přestože mu tato role není vlastní. A obr, kterého se všichni bojí, se nakonec ukáže jako ten hodný.
„Mořenka zjišťuje, že sudičkování není jen o předpovídání šťastných věcí. A princ je od malička vychovávaný k určité představě mužnosti, která mu vůbec nesedí. Obě postavy hledají své místo v tom, co od nich očekává okolí, a společně posouvají tyto zažité tradice,“ říká Vlasáková.
Tradic se přitom drží král, kterého hraje Alan Ptáček. Ten se v pohádkách v českém znakovém jazyce objevuje už počtvrté. Letos je pro něj novým kolegou Daniel Eichler, který ztvárňuje prince. „Je velmi šikovný, hraje výborně, nemusíme ho vůbec nic učit, je úžasně přirozený,“ pochvaluje si mladého herce.
„Král velmi lpí na zvyklostech. Když se ale setká s obrem, musí svůj postoj přehodnotit a uznat, že mít obra na své straně nemusí být až tak špatné,“ říká o své roli Alan Ptáček.
Režisér Jandourek dodává, že snímek je hlavně velký dar pro neslyšící. „Oni jsou hrozně vděční, že to Česká televize vyrábí, protože jde o jediný takový pořad, takže se na to vždycky těší,“ dodává Jandourek.
Pohádky v českém znakovém jazyce připravuje Česká televize pravidelně od roku 2016. Vedle Alana Ptáčka se v letošní Poslední sudičce objeví Stela Skýpalová, Renata Pastrňáková, Marie Basovníková, Věra Sagulová, Zlatuše Kurcová, Sergej Josef Bovkun nebo Samuel Mako. Novinka bude součástí letošního vánočního programu České televize.
