Že by se politici začali konečně probírat? Inu, když se už i v ODS mluví o velké daňové reformě, pak je zřejmé, že spáči se probudili, anebo že stará garda doktrinářů ztrácí sílu. Nižší zdanění práce a vyšší zdanění majetku byly v ODS tradičně tabu. A pokud začne pravice přemýšlet bez ideologické svěrací kazajky, má šanci.
O reformě tuzemského daňového systému mluví ekonomové desítky let. Stát se k ničemu neměl, spíš svou situaci zhoršoval, viz zrušení takzvané superhrubé mzdy, které erár připravilo řádově o stovku miliard na příjmové straně rozpočtu, každoročně. Stát se zadlužuje a žádná vláda s tím neumí nic udělat, minulá pravicová se snažila brzdit a přitom, jaksi mimochodem, zadlužila stát mnohem víc než ty předešlé. Současná si rozpočtově rozvázala ruce, a přestože mluví o úsporách, plánuje rekordní schodky.
Sociální výbuch na spadnutí
Je to dáno mnoha faktory, například většinu rozpočtu tradičně „sežerou“ povinné, takzvané mandatorní výdaje. Vláda vlastně může volně hospodařit se zlomkem peněz, které stát vybere. A situace se bude jen zhoršovat. Bude-li chtít výhled kdokoli zlepšit, musí změnit způsob, jakým stát daní občany.
Chtěli byste vyšší daň z nemovitosti?
Do politiky se též promítají i demografické a socioekonomické faktory. Krize na trhu bydlení se neustále prohlubuje. Vydává se minimum stavebních povolení a ceny bytů rostou tempem, k němuž se mzdy nemají šanci přiblížit. To bude ještě určitě pět let trvat, protože na zpackaný stavební zákon Fialovy vlády navazuje zpackaný zákon Babišovy vlády.
Výměra bytů se neustále snižuje a ani průměrně placený zaměstnanec (což je v naší republice šťastlivec, který bere víc než dvě třetiny ostatních zaměstnanců) si nemůže dovolit vlastnické bydlení. Ve velkých městech jsme na tom tak, že i vysokoškolsky vzdělaní, jako například učitelé, spadají do nároku na příspěvek na bydlení. Mimochodem příjemců bude jen přibývat.
Tyto faktory se promítají nejen do politických nálad mladších generací, ale též do jejich chuti přivést na svět potomstvo. Pokud stát hodlá jen přihlížet, pak je nějaký ten sociální výbuch v budoucnu nevyhnutelný.
Snížení zdanění práce bude muset stát někde kompenzovat a zde se nabízejí majetkové daně. K těm má ODS historicky odpor, proč se má danit něco, co si někdo pořídil z jednou zdaněných peněz? Protože je to společensky prospěšné a také proto, že opačná politika rozevírá nůžky mezi bohatými a chudými, respektive do kategorie chudých vytlačuje stále více lidí.
Slabý prezident, slabé veto, naštvaná vláda. O rozpočtových pravidlech by se ale mělo diskutovat
Daň z nemovitosti je u nás směšně nízká, tvoří ani ne polovinu toho, co vybírají sousedi. A když se zeptáte, jak se daní nemovitosti na „kapitalistickém“ Západě, český domkař neuvěří. Například v Chicagu je daň z nemovitosti zhruba na úrovni tří komerčních měsíčních nájmů, které byste z dané nemovitosti teoreticky získali. To je zdanění, jež by u nás leckdo označil za komunistické či likvidační a přitom Chicago není nejdrsněji danícím městem USA.
Vrátit mladým perspektivu
Politické strany se mohou samozřejmě tvářit, že majetek je nedotknutelný a nejbohatší jsou hlavní socioekonomickou entitou, kterou mají obsloužit a že každý, kdo nemá na vlastní nemovitost, si za to může sám. To je možné. Ovšem při propadu životních standardů mladé generace máme problém. Nebo nám chce někdo vyprávět, že devatenáctimetrový byt je důstojným výrazem vysoké životní úrovně obyvatel? Kdysi ODS vítězila ve volbách s vizí, že kapitalismus přinese prospěch všem, ne jen rodinám miliardářů a nemovitostních spekulantů.
Kdo přijde na politický trh první s nějakou propracovanou a uvěřitelnou koncepcí daňových změn, má šanci získat mladé. To by si ale musel troufnout naštvat majitele nemovitostí, kterých je v naší zemi spousty. Změna nemůže být populární a bude vyžadovat spoustu vysvětlování, ale může život změnit k lepšímu, hlavně může mladým vrátit perspektivu.
Že se v ODS někdo zmůže na samostatné myšlení, je fajn, ale od nesmělého reformního snění k reálné politice je setsakra daleko.
