Srážek aut se zvěří rychle přibývá. Co dělat, i když policie nepřijede

Střetů se zvěří je na českých silnicích stále víc a opravy aut zdražují. Přitom Policie ČR od loňska k většině takových nehod už nevyjíždí. Řada řidičů neví, jak po takové nehodě správně postupovat. Pokud ale neudělají několik důležitých kroků, mohou si zkomplikovat jednání s pojišťovnou. Přinášíme přehled nových pravidel, zkušeností z praxe i rady, jak nepřijít o pojistné plnění.

Podle statistik České asociace pojišťoven (ČAP) bylo v roce 2024 zaznamenáno na silnicích bezmála 20 000 střetů se zvěří, což představovalo už 19,5 % všech dopravních nehod. Celková škoda dosáhla téměř 900 milionů korun a průměrná škoda na jednu událost činila 45 000 korun. Pro srovnání: v roce 2015 šlo o necelých 7 500 nehod (9 %) s průměrnou škodou 36 000 korun.

„Kolize se zvěří navíc nepředstavují jen majetkové škody. V posledních letech si každoročně v průměru vyžádaly 151 lehce, 21 těžce zraněných a dvě oběti na životech,“ říká Petr Jedlička, vedoucí oddělení pojistné matematiky a analýz České asociace pojišťoven.

Statistiky přitom končí rokem 2024. Od roku 2025 už Policie ČR tyto nehody systematicky samostatně neeviduje.

Samotná srážka se zvěří nemusí mít vždy ty nejvážnější následky a často končí především poškozením karoserie. Největší riziko podle Veroniky Hešíkové, tiskové mluvčí UNIQA, nastává ve chvíli, kdy se řidič snaží zvěři vyhnout prudkým stržením řízení. Zejména na lesních silnicích může následný smyk a náraz do stromu způsobit mnohem vážnější následky než samotný střet, včetně těžkých zranění posádky.

Stejnou zkušenost potvrzuje Martin Vyskočil, manažer likvidace pojistných událostí vozidel v České podnikatelské pojišťovně (ČPP): „Z hlediska újmy na zdraví lze označit za nejnebezpečnější střety se zvířaty, která po srážce skončí v kabině vozidla kvůli své hmotnosti a průraznosti kopyt. V případě prasat zpravidla zase dochází ke střetu s více zvířaty najednou, protože přebíhají pozemní komunikaci ve stádech.“

Podle Milana Káni, tiskového mluvčího Kooperativy, je proto někdy bezpečnější držet volant pevně a neuhýbat. „Zní to možná cynicky, ale je někdy zvíře lepší srazit, držet pevně volant a jet stále rovně, což neohrozí tolik posádku ve vozidle. Máme případ, kdy řidička uvádí, že se vyhýbala lasici nebo kuně a následně poslala vozidlo do lesa. Výsledek: totální škoda za 400 tisíc korun, ale hlavně 2 zranění pasažéři. To za to skutečně nestojí, při srážce s kunou mohla být škoda maximálně do 50 tisíc korun, ale posádka by byla v bezpečí.“

Vysoké škody nejsou výjimkou. Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny, uvádí případ, kdy se Škoda Karoq srazila s divokým prasetem. Výměna obou předních LED světlometů, nárazníku, airbagu řidiče a oprava kapoty s blatníkem vyšla v roce 2022 na 376 000 korun. Dnes by stejná oprava stála už přes 400 tisíc.

Podle většiny oslovených pojišťoven navíc počet těchto nehod každoročně roste o několik procent. Průměrnou škodu na jednu událost evidují často vyšší než statistiky ČAP: Kooperativa 64 000 korun, Generali Česká pojišťovna 53 000 korun a ČPP 59 000 korun.

Podzimní rej zvěře je v plném proudu. Řidiči se musí mít na pozoru

Nové pravidlo: policie na místo často nevyjíždí

„Od 1. dubna 2025 postupujeme při přijímání oznámení o dopravních nehodách vzniklých střetem se zvěří novým způsobem, který umožní efektivnější využívání sil a prostředků policie při šetření nehod. V těchto případech poškozený nemusí čekat na příjezd policie – vše vyřeší telefonicky přímo z místa, oznámí událost policii i pojišťovně a potvrzení o události si v klidu vyžádá dodatečně z domova,“ píše se v tiskové zprávě Policejního prezidia ČR.

Co to znamená pro motoristy? Nehodu se zvěří vždy neprodleně z místa oznamte Policii ČR prostřednictvím tísňové linky. Pokud nikdo nebyl zraněn, škoda nepřesahuje zákonný limit, vozidlo ani sražené zvíře neohrožují provoz a nedošlo k poškození majetku třetí osoby, bude událost zpravidla vyřešena bez výjezdu hlídky. Operační důstojník vás po telefonu instruuje o dalším postupu. Policie podle souřadnic události rovněž vyrozumí příslušnou mysliveckou organizaci, která zajistí odstranění nebo dohledání sraženého zvířete.

Extrémní riziko na 300 metrech. Srážek se zvěří je u malé obce nezvykle mnoho

Jak získat potvrzení o oznámení nehody

Pokud byla nehoda oznámena Policii ČR bezprostředně z místa události a splňuje podmínky, za nichž hlídka nevyjíždí, může si motorista vyžádat potvrzení o oznámení nehody pro pojišťovnu. To obdrží do několika pracovních dnů.

Při podání žádosti o potvrzení oznámení policii je potřeba uvést datum a čas nehody, místo (ideálně včetně souřadnic), jméno, příjmení, datum narození a kontakt žadatele i jeho vztah k vozidlu (vlastník, provozovatel apod.). Policie podle těchto údajů ověří, že byla nehoda skutečně oznámena.

Žádost lze zaslat e-mailem na podatelnu krajského ředitelství Policie ČR podle místa oznámení události, prostřednictvím datové schránky nebo klasicky poštou či osobně. Policie zároveň na svém webu zveřejňuje vzor žádosti i seznam podatelen, který může motoristům celý proces usnadnit.

Platí však jedno důležité pravidlo: potvrzení lze získat pouze tehdy, pokud byla nehoda oznámena bezprostředně po vzniku přímo z místa události. Pokud řidič policii nekontaktoval, nelze potvrzení získat zpětně.

Pětina nehod už se řeší jen přes mobil. Pro řidiče ale může být riskem odhad škody

Jak nový systém funguje po roce

Po více než roce fungování nových pravidel se podle Policie ČR žádné zásadní komplikace neobjevily.

„Klíčové je, aby motorista nehodu ihned, pravdivě a úplně oznámil, protože jen tak může operační důstojník rozhodnout, zda je nutný výjezd hlídky. Současně řidiče upozorní na možnost získat potvrzení o oznámení nehody i na postup, jak o něj požádat,“ říká Violeta Siřišťová, tisková mluvčí Policejního prezidia ČR.

Opatrnější hodnocení nabízí Andrea Güttlerová, PR specialistka Českomoravské myslivecké jednoty. Podle ní organizace nemá k dispozici souhrnná data, která by umožnila objektivně posoudit fungování systému v celé republice.

„Zkušenosti se navíc mohou výrazně lišit podle jednotlivých regionů, konkrétních honiteb a správců komunikací. Obecně lze říci, že pokud je uživatel honitby o střetu se zvěří včas informován, zajistí podle okolností dohledání poraněné zvěře nebo odstranění uhynulého kusu z honitby. Samotný úklid komunikace a odstranění biologických zbytků však není úkolem myslivců, ale správce komunikace.“

Noční vstávání i krádeže ohradníků. Ze srážek se zvěří jsou roztrpčení i myslivci

Pozitivně hodnotí změnu také pojišťovny. „Nezaznamenali jsme žádné zásadní komplikace, které by změna postupu Policie ČR při nehodách se zvěří pojišťovnám způsobovala. Pojišťovny se novému režimu přizpůsobily a z našeho pohledu funguje praxe bez významnějších problémů,“ říká Vladimír Krejzar, ředitel úseku likvidace pojistných událostí České kanceláře pojistitelů.

Poznatky pojišťoven

Podobně situaci hodnotí i jednotlivé pojišťovny. Shodují se, že nový způsob oznámení střetu se zvěří proces likvidace škod nezkomplikoval a vyřízení pojistných událostí probíhá stejně rychle jako dříve.

„Je to možnost, jak celou situaci vyřešit rychle z místa nehody po telefonu bez čekání na příjezd Policie ČR,“ říká Jan Marek z Generali České pojišťovny.

Stejnou zkušenost popisuje Milan Káňa z Kooperativy: „Zavedením nových pravidel postupu při oznámení střetu se zvěří policii se případy takových pojistných událostí zklidnily a zjednodušilo se jejich šetření. Dříve klienti nepřivolání police na místo nehody omlouvali tím, že byla noc, že měli v autě děti, obávali se dlouhého čekání na příjezd hlídky apod. To nyní odpadlo, protože stačí jeden telefonát. Jde tedy o úkon, který může udělat každý účastník nehody se zvěří, a má klid pro jednání s pojišťovnou.“

Současně ale pojišťovny zdůrazňují, že bez kvalitní dokumentace se řidiči neobejdou.

„Pomůže co nejpřesnější a standardizovaná dokumentace události, zejména fotografie místa, poškozeného vozidla a případných stop po zvěři. Tak lze lépe zjistit okolnosti vzniku,“ uvádí Kateřina Pavlíková, specialistka komunikace Allianz. Také podle Jana Marka pečlivě připravené podklady celý proces urychlují.

Podle Martina Vyskočila z ČPP, by celý proces mohl být ještě jednodušší. Uvítal by, kdyby Policie ČR předávala potvrzení o oznámení střetu se zvěří, k němuž hlídka nevyjela, pojišťovnám prostřednictvím České kanceláře pojistitelů stejně jako u nehod šetřených na místě. Klientům by to podle něj usnadnilo dokazování a urychlilo výplatu pojistného plnění.

Z jakého pojištění lze škodu uplatnit

Škody způsobené střetem se zvěří se standardně hradí z havarijního pojištění, které ale mívají především majitelé novějších a dražších vozidel. S rostoucím počtem těchto nehod proto pojišťovny stále častěji nabízejí krytí i v rámci rozšířeného povinného ručení.

„Vedle klasického havarijního pojištění lze u nás získat speciální připojištění i v povinném ručení. Kryje škody vzniklé při střetu se zvířetem i poškození vozidla zvířetem, například okusem kabeláže. Klienti si mohou zvolit limity plnění 50 000, 100 000 nebo 150 000 korun, spoluúčast činí 2 000 korun. Tyto limity jsou pro naprostou většinu škod dostačující, protože krytí si nejčastěji sjednávají majitelé starších vozidel s nižší hodnotou,“ vysvětluje Veronika Hešíková z UNIQA.

Podobnou zkušenost potvrzuje Milan Káňa: „V případě připojištění k povinnému ručení Kooperativa činí limit pojistného plnění 100 000 korun na jednu pojistnou událost a krytí je platné na území České republiky. Limit je pro většinu běžných škod po střetu se zvěří dostačující. Nejčastěji se jedná o poškození nárazníku, světlometů, kapoty, chladiče nebo dalších částí přední části vozidla, kde se náklady na opravu zpravidla do limitu vejdou.“ Podle statistik Kooperativy přesáhlo loni i letos sjednaný limit jen přibližně 5 % těchto škod.

Další podstatnou výhodu připomíná Jan Marek: „Nehoda řešená v rámci tohoto připojištění nemá vliv na bonus za bezeškodní jízdu.“

Právě povinné ručení doplněné o připojištění střetu se zvěří – často společně s krytím dalších přírodních rizik – patří podle pojišťoven spolu s připojištěním skel k nejprodávanějším doplňkovým produktům pro majitele starších vozidel.

Je absence policie u nehod šancí pro podvodníky?

Pojišťovny připouštějí, že se s pokusy o pojistné podvody stále setkávají, absence policejní hlídky na místě ale podle nich situaci nezhoršila.

Martin Vyskočil popisuje jeden z případů: „Klient fingoval střet se zvěří, vozidlo polil krví z láhve a nalepil na karosérii srst. Byl pojištěn pouze pro střet se zvěří, nikoliv na střet s pevnou překážkou, proto se snažil nastražit stopy odpovídající kolizi se zvěří. Láhev s krví a zvířecí srst k tomu použité byly nalezeny v igelitové tašce při prohlídce vozidla.“

Podle Kateřiny Pavlíkové nestačí k uznání pojistné události samotné potvrzení policie o oznámení nehody. „Pojišťovna musí ověřit, zda poškození vozidla i další důkazy skutečně odpovídají střetu se zvěří. Pokud chybějí relevantní stopy nebo jiné důkazy, nelze událost uznat pouze na základě oznámení policii.“

Naopak Milan Káňa upozorňuje, že nový systém pomáhá podvody odhalovat. Policie totiž přesně eviduje místo oznámené nehody, takže lze deklarovaný průběh události následně ověřit. Ani podle Jana Marka po zavedení nových pravidel počet pokusů o pojistné podvody nevzrostl.

Veronika Hešíková varuje: „Pokud se prokáže, že byla pojistná událost fingovaná, pojistné plnění je odmítnuto a případ může mít i právní důsledky.“

Shrnutí: nehod přibývá, správný postup rozhoduje

Více než rok fungování nového systému ukazuje, že vyřizování střetů se zvěří bez výjezdu policejní hlídky na místo nehody se v praxi osvědčilo. Policie i pojišťovny se shodují, že při včasném oznámení a dodržení stanoveného postupu funguje systém bez zásadních komplikací.

Horší zprávou je samotný vývoj nehodovosti. Střetů se zvěří dlouhodobě přibývá, rostou i náklady na opravy a průměrná škoda se každoročně zvyšuje. O to důležitější je mít sjednané odpovídající pojištění, zachovat při kolizi chladnou hlavu, nehodu ihned oznámit policii a pořídit kvalitní fotodokumentaci vozidla, zvířete, stop a celého místa události. Právě kombinace správného postupu a vhodného pojistného krytí může rozhodnout o tom, zda řidič dostane náhradu škody, a jak rychle.