Stíhat všechno a bez stresu? Češi objevili kouzlo „naporcované“ směny
V sedm ráno vstanete, vypravíte děti do školy a do deseti pracujete. Pak vyrazíte s rodiči v seniorském věku k lékařům, v poledne zase usedáte k práci. Kolem třetí jdete pro děti do družiny, uděláte s nimi úkoly a v půl páté opět odpovídáte šéfovi na maily. Pak nějaká ta večeře, a když děti usnou, „jdete do práce“ – ten den počtvrté. Že to v českých firmách nejde? Ale ano.
Takovému rozdělení pracovní doby se říká microshifting a je to nový trend, který je stále populárnější.
Samozřejmě za to vydatně může covid, ale jenom jeho vina to není. Dnes tolik oblíbené flexibilní nebo také hybridní formy práce jsou výsledkem dlouhodobého, více než šedesátiletého vývoje pracovního trhu. Technologický pokrok a snaha o sladění pracovního a osobního života způsobily, že souvislá pracovní doba, takzvaně od devíti do pěti, se v mnoha profesích odporoučela do učebnic dějepisu.
A na její místo se dere nový trend – takzvaný microshifting. Tedy rozdělení pracovní doby do kratších bloků podle energie, produktivity nebo osobních povinností, které zaměstnancům umožňuje lépe přizpůsobit pracovní den jejich potřebám. Což ocení především rodiče malých dětí a lidé, kteří se starají o stárnoucí či nemocné příbuzné.
Když člověk pracuje v blocích od rána do noci, může mít pocit, že z práce nikdy neodešel. „Ačkoli microshifting může lidem poskytnout flexibilitu, aby si naplánovali bloky volného času v běžné pracovní době, bez jasných hranic riskují psychické vyčerpání.“
Čtěte bez rušivých reklam
-
Celý iDNES.cz na mobilu
bez překrývání obsahu