Už více lidí si veřejně všimlo, že premiér Babiš působí opotřebovaně. Tedy ve srovnání s tím, jak působil před deseti lety. Snad si to uvědomuje i on sám, a proto se snaží vystupovat akčně. Uspěje? Dost možná to zapůsobí na jeho kmenové voliče. Ale zda to přitáhne další, je velká otázka.
Pro ilustraci. Ve čtvrtek, když měla Sněmovna na pořadu interpelace, se Andrej Babiš pustil do opozice politické i té „pouliční“. Ze svého pohledu logicky. Má sílící pocit, že v kauzách typu veřejnoprávních médií oponentům nejde ani tak o poplatky (kdyby o ně skutečně šlo, bylo by Česko asi jedinou zemí na světě, kde se demonstruje za uchování nějakého poplatku). Že ve skutečnosti jde o podřezávání Babišovy a vůbec vládní síly. V konečném důsledku jim jde o to, aby jeho vláda padla.
Souhlasíte se zrušením koncesionářských poplatků?
Pak se utrhne ze řetězu a lecjaké souvislosti opomíjí. Pocit, že všichni se proti němu spikli, ho odvádí od racionality a chladného uvažování.
Kdyby Jakeš odstoupil, hned by se dýchalo lépe
Podívejme se, jak Babišovo čtvrteční vystoupení ve Sněmovně zachytili zpravodajové. Když se premiér pustil do opozice, mimo jiné řekl, že od června „nedemokraticky vyhrožovala“, že využije všech zákonných možností, aby přijetí novely zákona (toho, který by koncesionářské poplatky zrušil) zabránila.
Moje chvilka s veřejnoprávním rozhlasem aneb Člověk se učí celý život
Našince napadne. Co je nedemokratického na tom, chce-li opozice použít všechny zákonné možnosti? Je-li demokracie to, co se odehrává v mezích zákona, tak použití všech zákonných možností je košer. Zda se to někomu líbí, či nelíbí, zda to někoho rozčiluje, či naopak pobaví, to už je úplně jiná otázka.
Ale zajímavější je tento výrok: „Vy chcete shodit tuhle vládu, to je váš cíl.“ Ať už Babiš mířil pouze na opozici ve Sněmovně, nebo i na tu „pouliční“, má pravdu. Jenže… Pro sněmovní opozici je takový postup cílem. Jako je pro vlka cílem ulovit kořist. A u „pouliční opozice“ se musí předpokládat.
Pro ilustraci se vraťme o 37 let nazpět. V listopadu 1989, týden před Národní třídou, zažily Teplice poslední protirežimní protesty před „sametem“. Mířily proti zoufalé smogové situaci. Její vážnost uznaly i místní orgány. Ale na záznamech, jež se dochovaly, z řad demonstrantů zazněly i hlasy tohoto typu: „Kdyby odstoupil Jakeš, hned by se dýchalo lépe.“
Těžko doložit, zda to tak bylo řečeno doslova. Záznam byl – ve srovnání s dnešní technikou – předpotopní. Ale ve zmíněném duchu to bylo řečeno stoprocentně. Shrnuto. Na demonstraci proti smogové kalamitě, konkrétnímu problému, který nikdo nepopíral, dokonce ani soudruzi z vedení Teplic, zazněla slova „kdyby odstoupil Jakeš“. A soudruhy to vytočilo.
Našinec se neubrání dojmu, že takové pocity vytáčejí Andreje Babiše, když na protestu kvůli poplatkům za ČT a ČRo zazní široce protivládní či protibabišovské řeči. Nebo ve Sněmovně v podobné situaci. Má pravdu v tom, že puntičkářsky to překračuje vymezení demonstrací. Že by tam mohlo zaznít: „Kdyby to Babišova vláda zabalila, hned bychom se s rušením poplatků smířili.“ Ale může od omladiny, která chodí demonstrovat, očekávat něco jiného? A opravdu si myslí, že jsou ty demonstrace organizovány nějak konspiračně?
Proč? Ukázat se před partou či před holkami
Někdo řekne, že takové srovnání je nefér. Že nelze srovnávat totalitní poměry Jakešovy ČSSR a demokratické poměry Babišovy ČR. (Sám Babiš to dobře ví, neboť zažil obojí.) Jenže tady jde spíše o emoce, jaké prožívají protestující dvacátníci.
Válka jinými prostředky. K pokoření nepřítele dnes stačí vtipný nápad a telefon
Autor těchto řádek si dovolí osobní notu, neboť v 80. letech jako dvacátník na demonstrace chodil. Ne kvůli „životu v pravdě“. Ani proto, že o nich informovaly „ideodiverzní centrály“ typu Svobodné Evropy. Spíš proto, aby zapůsobil na kamarády či na holky. A nemá důvod se domnívat, že dnes je to zásadně jinak.
Lze pochopit, že Babišovi se nelíbí, když kvůli nevelkým poplatkům (které chce navíc zrušit) se z parlamentní i pouliční opozice ozývají hlasy po shození vlády. Ale tak to bylo, je a bude. Ani dnešní demonstranti nevyrážejí většinou do ulic jen proto, že jim leží na srdci poplatky či obrana „liberální demokracie“. Ani oni nesedli na lep „dezinformačních centrál“ (už se neříká „ideodiverzních“ jako před čtyřiceti lety). Spíše se chtějí ukázat před partou či před holkami.
Čím dříve toto vše Babišovi dojde, tím lépe pro něj i pro celou společnost.
